Vodohospodářské havárie ve smyslu vodního zákona

14.5.5.6 Vodohospodářské havárie ve smyslu vodního zákona

MUDr. Marie Adámková, CSc. a kolektiv autorů

Metody a postupy uvedené v předchozích částech této kapitoly byly zaměřeny převážně na prevenci závažných havárií, jak však již bylo uvedeno, havárie v životním prostředí řeší i další legislativa.

Vzhledem k tomu, že ohroženým prvkem životního prostředí jsou hlavně vody, věnuje haváriím s chemickými látkami velkou pozornost i zákon č.254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy vodní zákon, který ukládá provozovatelům řadu povinností i v případě nakládání s množstvími látek škodlivých pro životní prostředí nesrovnatelně menšími než zákon o prevenci závažných havárií.

Podrobnosti upravuje vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů.

Pro účely této vyhlášky se rozumí nakládáním se závadnými látkami jejich těžba, výroba, zpracování, skladování, zachycování, doprava, použití, zneškodňování, distribuce, prodej nebo jiné zacházení s nimi.

Zacházením se závadnými látkami ve větším rozsahu podle § 39 odst. 2 vodního zákona se chápe jako zacházení se závadnými látkami právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou.

O zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu jde v případě, že je s nimi nakládáno:

• v kapalném skupenství v zařízení s celkovým množstvím v něm obsažených závadných látek nad 500 l nebo v přenosných, k tomu určených obalech s celkovým množstvím v nich obsažených závadných látek nad 1 000 l,

• s pevnými závadnými látkami, je-li s nimi nakládáno v celkovém množství závadných látek nad 1 000 kg.

O zacházení se závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody podle § 39 odst. 2 vodního zákona - jde v případě, že je s nimi zacházeno v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, v záplavových územích, na vodních tocích či vodních nádržích nebo v jejich blízkosti nebo v bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a šachet svedených do kanalizace pro veřejnou potřebu nebo do povrchových vod.

O zacházení se závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, jde v případě, že je v uvedených oblastech nakládáno:

• se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým množstvím v něm obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek nad 10 l nebo v pevném skupenství nad 15 kg včetně nebo v přenosných, k tomu určených obalech s celkovým množstvím v nich obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek nad 15 l,

• s nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým množstvím v něm obsažených závadných látek nad 100 l nebo v pevném skupenství nad 150 kg nebo v přenosných, k tomu určených obalech s celkovým množstvím v nich obsažených nebezpečných závadných látek nad 150 l.

V obou případech, tedy jak u zacházení se závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, tak u zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu, tvoří výjimku uhlovodíky ropného původu jako pohonné hmoty při provozu jednotlivých dopravních prostředků silniční, kolejové, vodní a letecké dopravy a mobilních mechanizačních prostředků, nebo nakládání s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci.

Uživatelé závadných látek jsou povinni s nimi nakládat tak, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí (§ 39 odst. 1 vodního zákona), a řídí se při tom výstražnými symboly, uvedenými na obale výrobku s obsahem konkrétní závadné látky, a pokyny pro bezpečné zacházení s nimi, které stanoví zvláštní právní předpisy, například zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), a vyhláška č. 402/2011 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí.

Kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek ze zařízení budují a provozují uživatelé závadných látek uvedení v § 39 odst. 4 vodního zákona jedním nebo více z těchto způsobů:

• technickým zjištěním těsnosti zařízení, v němž je obsažena závadná látka,

• zjišťováním přítomnosti závadné látky v okolí zařízení, včetně horninového prostředí a povrchových a podzemních vod,

• měřením množství závadné látky v zařízení se zjištěním dosažení nejvyšší hladiny závadné látky v zařízení,

• senzorickou kontrolou těsnosti zařízení.

Provozovatel je povinen vypracovat havarijní plán, který má mimo jiné tyto náležitosti:

• vymezení uceleného provozního území, pro které je zpracován,

• údaje o uživateli závadných látek,

• jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu, dosažené odborné vzdělání a telefonické spojení na autora havarijního plánu,

• jméno a příjmení statutárního zástupce uživatele závadných látek a kontaktní spojení na něj,

• seznam závadných látek, se kterými uživatel zachází, identifikační údaje a vlastnosti těchto látek,

• seznam zařízení, ve kterých se zachází se závadnými látkami, včetně technických parametrů jednotlivých zařízení a popisu kanalizace zařízení a jejich technické výkresové dokumentace; dokumentace odvodnění zahrnuje celou cestu odtoku odpadní vody od jejího vzniku v zařízení až po výpust odpadní vody do povrchových vod, popřípadě do kanalizace pro veřejnou potřebu, a dále celou cestu odtoku srážkových vod dešťovou kanalizací,

• výčet a popis možných cest havarijního odtoku závadných látek a odtoku vod použitých k hašení a z toho vyplývajících ohrožených objektů,

• výčet a popis stavebních, technologických a konstrukčních preventivních opatření, včetně jejich parametrů,

• výčet a popis organizačních preventivních opatření a technických prostředků využitelných při bezprostředním odstraňování příčin a následků havárie, včetně situace s vyznačením místa uložení těchto technických prostředků, popřípadě spojení na smluvního dodavatele těchto služeb, včetně způsobu jejich dodání,

• popis postupu po vzniku havárie v členění na:

  • zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci,

  • personální zajištění činností podle havarijního plánu,

  • adresy a telefonická spojení na správní úřady, subjekty účastnící se zneškodňování havárie a případně i jiné odborné subjekty a další zainteresované právnické i fyzické osoby,

  • postup předávání hlášení o vzniku havárie, obsah hlášení a způsob vedení záznamů o hlášeních,

  • údaje o umístění kopií havarijního plánu, případně výpisů z něho tak, aby byly zajištěny trvalé a bezprostřední informace u jednotlivých zařízení, v nichž se nakládá se závadnými látkami.

Havarijní plány uživatelů závadných látek schvaluje místně příslušný vodohospodářský orgán. Ke schválenému havarijnímu plánu se připojí kopie pravomocného rozhodnutí vodoprávního úřadu, kterým byl tento havarijní plán schválen.

Údaje uvedené ve schváleném havarijním plánu se aktualizují do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit účinnost a použitelnost havarijního plánu. Aktualizovaný havarijní plán se zašle vodoprávnímu úřadu.

Jsou-li v uceleném provozním území pro dopravu závadných látek manipulovány nebo skladovány závadné látky, které nejsou uvedeny v seznamu závadných látek v havarijním plánu, zašle provozovatel tohoto uceleného provozního území vodoprávnímu úřadu obratem příslušné podklady.

Schválený havarijní plán se uloží tak, aby byl dostupný v případě havárie. Uloží se také prohlášení jednotlivých pracovníků, kteří se závadnými látkami zacházejí nebo by měli v případě havárie zasahovat, že byli s obsahem schváleného havarijního plánu seznámeni. Postup při likvidaci havárie včetně následných sanačních prací musí být v souladu se schváleným plánem havarijních opatření, změny v postupu může nařídit jen vodohospodářský orgán, který havárii šetří.

Havarijní zhoršení jakosti vod (dále jen havárie) je mimořádně závažné zhoršení, popřípadě mimořádně závažné ohrožení jakosti vod. Mimořádně závažné zhoršení jakosti vod je zpravidla náhlé, nepředvídané a projevuje se zejména závadným zbarvením, zápachem, vytvořením usazenin, tukovým povlakem nebo pěnou, případně úhynem ryb.

Za mimořádně závažné ohrožení jakosti vod se považuje ohrožení vzniklé…