č. 428/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění účinném k 1.7.2021
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 16. listopadu 2001,
kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů
(zákon o vodovodech a kanalizacích)
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
146/2004 Sb. |
(k 5.4.2004) |
mění, 32 novelizačních bodů včetně příloh |
146/2004 Sb. |
(k 1.1.2006) |
nové znění § 13 |
515/2006 Sb. |
(k 1.1.2007) |
mění celkem 44 novelizačních bodů, včetně příloh |
120/2011 Sb. |
(k 6.5.2011) |
mění přílohy |
120/2011 Sb. |
(k 1.1.2012) |
mění přílohu č. 12 |
48/2014 Sb. |
(k 1.4.2014) |
mění celkem ke všem datům 47 novelizačních bodů včetně příloh |
48/2014 Sb. |
(k 1.9.2014) |
mění přílohy č. 1 až 8, č. 19 a 19a |
48/2014 Sb. |
(k 1.9.2015) |
nabývají formuláře C až F v řádku IV přílohy č. 19a |
48/2014 Sb. |
(k 1.1.2016) |
vkládá přílohu č. 20 |
448/2017 Sb. |
(k 1.1.2018) |
mění včetně příloh |
448/2017 Sb. |
(k 1.9.2018) |
mění přílohy č. 19 a 19a |
448/2017 Sb. |
(k 1.1.2020) |
mění § 12 odst. 2 a přílohy |
244/2021 Sb. |
(k 1.7.2021) |
mění § 1a, § 6, § 7, § 17, § 18, § 19 a přílohy; vkládá § 19a |
244/2021 Sb. |
(k 1.7.2022) |
mění § 35a, § 35b a přílohy - dosud neuvedeno
|
244/2021 Sb. |
(k 1.7.2023) |
mění § 10 - dosud neuvedeno
|
244/2021 Sb. |
(k 1.1.2024) |
mění § 4, § 24, § 35a a přílohy - dosud neuvedeno
|
244/2021 Sb. |
(k 1.1.2026) |
mění § 4, § 13 a přílohy - dosud neuvedeno
|
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), (dále jen „zákon”):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a) rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje,
b) způsob a obsah vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací,
c) stanovený formát žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace,
d) obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací a pravidla pro jeho zpracování,
e) způsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod,
f) technické požadavky na stavbu vodovodů,
g) požadavky na čištění odpadních vod, požadavky na projektovou dokumentaci k čištění odpadních vod, požadavky na výstavbu a provoz čistíren odpadních vod a požadavky na jejich projektovou dokumentaci a požadavky na výstavbu a provoz stokové sítě,
h) ukazatele jakosti surové vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou,
i) náležitosti kanalizačního řádu a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod,
j) určení množství odebrané vody bez měření,
k) obecné technické podmínky měření množství dodané vody,
l) způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních a srážkových vod do kanalizace bez měření,
m) způsob výpočtu pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě, členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné a porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné s dosaženou skutečností,
n) obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů.
§ 1a
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) vodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební a technologické části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody,
b) přiváděcím řadem vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítě,
c) rozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad,
d) stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se pro účely vybraných údajů majetkové nebo provozní evidence považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní zabezpečení vody bez technologie úpravy vody,
e) kanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen „srážková voda”),
f) přiváděcí kanalizační stokou kanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace,
g) stokovou sítí síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu,
h) čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována,
i) vodou převzatou u vodovodů pitná voda odebraná provozovatelem jednoho vodovodu od jiného provozovatele vodovodu,
j) vodou převzatou u kanalizací odpadní voda odebraná provozovatelem jedné kanalizace od jiného provozovatele kanalizace,
k) vodou předanou u vodovodů pitná voda dodaná provozovatelem jednoho vodovodu jinému provozovateli vodovodu, s výjimkou vody před úpravou nebo před hygienickým zabezpečením,
l) vodou předanou u kanalizací odpadní voda dodaná provozovatelem jedné kanalizace jinému provozovateli kanalizace,
m) odborným odpovědným zástupcem provozovatele osoba uvedená v povolení krajského úřadu k provozování vodovodu nebo kanalizace (§ 6 zákona),
n) referenční metodou měření stanovení principu nebo postupu při stanovení sledovaných ukazatelů surové povrchové vody.
ČÁST DRUHÁ
ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ
(K § 4 odst. 9 zákona)
§ 2
(zrušen vyhl. č. 48/2014 Sb. k 1.4.2014)
§ 3
(1)
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje (dále jen „plán rozvoje”) se zpracovává v tomto rozsahu:
a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo částí obcí1) na území kraje nebo jeho části, která se určuje ve vztahu k systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod,
b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části na území kraje,
c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,
d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a obnovy systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,
e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,
f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e),
g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.
(2)
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se aktualizuje v části věnované stávajícímu stavu a v části návrhu na změnu řešení rozvoje v tomto rozsahu:
a) u návrhu obce se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jí a jejích administrativních částí dotýká v rozsahu podle odstavce 1,
b) u návrhů zahrnujících systémy vodovodů a kanalizací společné pro více obcí na území kraje se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jich dotýká v rozsahu podle odstavce 1.
§ 4
(1) Plán rozvoje a jeho průběžná aktualizace se zpracovává v elektronické podobě v návaznosti na geografický informační systém.
(2)
Krajský úřad předává Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo”) podle § 4 odst. 8 zákona aktualizace plánu rozvoje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací v tomto rozsahu:
a) seznam zastupitelstvem kraje schválených aktualizací plánu rozvoje včetně čísla a data příslušných usnesení zastupitelstva kraje,
b) aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací jednotlivých obcí nebo jejich částí zařazené do schválených aktualizací v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,
c) jednotlivé aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací obcí nebo jejich částí, ve kterých byl doplněn aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění bez nutnosti jejich projednání podle § 4 odst. 5 zákona, v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,
d) tabulkovou část k aktualizovaným popisům uvedeným v písmenech b) a c) obsahující demografické, bilanční, technické a ekonomické údaje; soubor ve formátu MDB lze vytvořit v elektronické aplikaci poskytnuté ministerstvem pro zpracování plánu rozvoje; struktura souboru je uvedena v příloze č. 21,
e) mapovou část plánu rozvoje obsahující aktualizované zákresy systémů vodovodů a kanalizací v návaznosti na geografický informační systém včetně všech podkladových map ve formátech, ve kterých již byla tato část plánu rozvoje zpracována při jeho pořízení; aktualizovaná mapová část plánu rozvoje území kraje bude předána ministerstvu podle § 4 odst. 8 zákona nebo bude zasláno ministerstvu sdělení, kde je krajským úřadem tato část plánu rozvoje publikována a zpřístupněna.
(3) Obce předávají krajskému úřadu podle § 4 odst. 4 zákona v elektronické podobě návrh aktualizace plánu rozvoje ve stejných formátech a s obsahem, jak jsou uvedeny v ustanoveních odstavce 2 písm. b), c), d) a e).
ČÁST TŘETÍ
EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ
(K § 5 odst. 6 zákona)
ODDÍL PRVNÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 5
Majetková evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „majetková evidence”) a provozní evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „provozní evidence”) se nevztahuje na vodovody a kanalizace uvedené v § 1 odst. 4 zákona.
ODDÍL DRUHÝ
MAJETKOVÁ EVIDENCE
§ 6
(1) Obsah předávaných vybraných údajů majetkové evidence je uveden v přílohách č. 1 až 4 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.
(2)
Vybrané údaje z majetkové evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:
a) přiváděcí řad a rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce1) a nejvýše celou obec, popřípadě několik sousedících obcí, pokud mezi zastavěným územím nebo zastavitelnou plochou těchto obcí není vzdálenost větší než 200 m,
b) stavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody,
c) přiváděcí stoku a stokovou síť užívanou minimálně v části obce1) ,
d) čistírny odpadních vod.
(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu podle § 27 zákona, v jehož územní působnosti se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahuje do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu, v jehož územní působnosti se nachází místo nejvyšší roční spotřeby pitné vody nebo z jehož územní působnosti je odváděno nejvyšší množství odpadních vod.
(4) Vodoprávní úřad předá údaje majetkové evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.
(5) Soubor vybraných údajů majetkové evidence na území kraje předává ministerstvo v elektronické podobě krajským úřadům do konce srpna července za předcházející kalendářní rok.
ODDÍL TŘETÍ
PROVOZNÍ EVIDENCE
§ 7
(1) Obsah předávaných vybraných údajů provozní evidence je uveden v přílohách č. 5 až 8 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.
(2)
Vybrané údaje z provozní evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:
a) přiváděcí řady, rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce1) a nejvýše několik obcí, ve kterých je možno jakost vody dodávané touto sítí považovat za přibližně stejnou,
b) stavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody,
c) přiváděcí kanalizační stoky, stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,1)
d) čistírny odpadních vod.
(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu podle § 27 zákona, v jehož územní působnosti se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahují do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu, v jehož územní působnosti se nachází místo nejvyšší roční spotřeby pitné vody nebo z jehož územní působnosti je odváděno nejvyšší množství odpadních vod.
(4) V případě, že více vodovodů nebo kanalizací tvoří funkční celek, ve kterém je možno považovat jakost vody za přibližně stejnou, s jedním provozovatelem ve vlastnictví více osob, předávají se vybrané údaje z provozní evidence vodoprávnímu úřadu za tento funkční celek nebo jeho části. Vybrané údaje z provozní evidence předává vlastník funkčního celku nebo jeho části s nejvyšší roční spotřebou pitné vody nebo s nejvyšším množstvím odváděných odpadních vod.
(5) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu pitnou dodávanou vodovody se vedou podle jejich názvu, názvu a číselného kódu katastrálního území a identifikačního čísla odběru2) , bylo-li přiděleno.
(6)
Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu pitnou obsahují údaje o:
a) maximálním měsíčním odběru vody a o odebraném množství vody za rok,
b) povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,4)
c) kategorii jakosti vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou podle § 13 zákona.
(7) Vodoprávní úřad předá údaje provozní evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.
(8) Soubor vybraných údajů provozní evidence na území kraje předává elektronicky krajským úřadům ministerstvo do konce srpna července za předcházející kalendářní rok.
§ 8
Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody
(1)
Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (dále jen „plán kontrol jakosti vod”) obsahuje tyto části:
a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
d) postupy odběrů, úpravy vzorků vod a metody jejich rozborů,
e) způsob zpracování výsledků kontrol jakosti vody a jejich evidence.
(2) Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod jsou uvedeny v příloze č. 9.
(3) Při odběru vzorků vod, včetně jejich konzervace a manipulace s nimi, se postupuje podle normových hodnot.5)
(4) Vzorky pro kontrolu jakosti vod v průběhu výroby pitné vody musí být odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost během celého roku v příslušném místě odběru.
(5) Při provádění rozborů vyrobené pitné vody na výstupu ze stavby pro úpravu vody se postupuje podle zvláštního právního předpisu5a) .
§ 9
Plán kontrol míry znečištění odpadních vod a kalů
(1)
Plán kontrol míry znečištění odpadních vod obsahuje tyto části:
a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
d) postupy odběrů, úpravy vzorků a metody rozborů vzorků vod a kalů,
e) způsob zpracování výsledků kontrol míry znečištění odpadních vod a jejich evidence.
(2) Technické ukazatele pro plán kontrol míry znečištění odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 10.
(3) Při odběru vzorků odpadních vod a kalů, včetně jejich konzervace a manipulace, se postupuje podle normových hodnot.7)
(4) Ukazatele míry znečištění odpadních vod se zjišťují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, při jejichž použití se pro účely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné metody musí být prokázáno, že použitá metoda je stejně spolehlivá, například rozhodčí analytická metoda podle zvláštního právního předpisu.7a)
(5) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod musí být v souladu se schváleným kanalizačním řádem (§ 14 odst. 3 zákona).
§ 10
Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace
(1) Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace podle § 5 odst. 2 zákona (dále jen „výkresová dokumentace”) je zjednodušená dokumentace skutečného provedení vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich jednotlivých částí určená pro potřeby obsluhy, údržby, oprav, obnovy a pro zpracování provozního řádu vodovodu nebo kanalizace podle zvláštního zákona.8)
(2)
Výkresová dokumentace musí obsahovat:
a) údaje o účelu a místu stavby vodovodu nebo kanalizace (dále jen „stavba”), obchodní firmu, název nebo jméno a sídlo (adresu) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle výpisu z katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv k tomuto pozemku a údaje o rozhodnutích o stavbě, a pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,
b) technický popis stavby a jejího vybavení,
c) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby,
d) technické parametry (rozměry objektů, světlosti potrubí, tlakové poměry, materiály včetně jejich opotřebení a netěsností, délky, sklony, výškové kóty dna, odboček, poklopů, staničení šachet, odboček, popis apod.),
e) druh materiálu rozvodu a druh nátěrů nebo výstelek vnitřních stěn potrubí, vodojemů a čistírenských nádrží.
(3) Poloha vodovodu nebo kanalizace se zakresluje v situačních plánech v měřítku 1 : 1000, 1 : 500, popřípadě 1 : 2880. Jejich součástí jsou polohopisné údaje potřebné k vytýčení šachet, armatur, lomových bodů, odboček apod. v souřadnicích nebo vztažných kótách. U nově budovaného nebo obnovovaného vodovodu i kanalizace se výkresová dokumentace zpracovává podle projektové dokumentace upravené na základě zaměření skutečného provedení stavby.
(4) Výkresová dokumentace podle odstavce 1 může být zpracována v digitální formě a průběžně se upravuje v návaznosti na obnovu vodovodů a kanalizací a dále podle skutečností zjištěných při provozování vodovodu nebo kanalizace.
§ 11
Provozní deník
(1) Provozní deník a provozní záznamy musí být vedeny tak, aby sloužily provozovateli jako podklad pro operativní rozhodování a vlastníkovi jako doklad o způsobu provozování vodohospodářského majetku. Do provozního deníku se zaznamenávají každodenní provozní záznamy o vodovodu nebo kanalizaci nebo o jejich části, údaje o činnosti obsluhy, včetně událostí, které mohou mít vliv na provozování vodovodu nebo kanalizace, a záznamy o provedených opatřeních, která se týkají provozu vodovodu a vyplývají ze závěrů posouzení rizik32) podle vyhlášky o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu a kontrolách pitné vody33) . Do provozního deníku se zaznamenávají rovněž záznamy osob provádějících kontrolu provozu a odběry vzorků vody a odpadů. V provozu, kde není nutná denní obsluha, se záznamy provádí při každé kontrole nebo provozním zásahu.
(2) Je-li to účelné, lze provozní deník členit na dílčí provozní deníky.
(3) Provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení nebo mohou být vedeny elektronicky. Provozní záznamy se uchovávají po dobu 5 let.
ČÁST ČTVRTÁ
STANOVENÝ FORMÁT ŽÁDOSTI O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE A PŘÍBUZNÝ OBOR K OBORU VODOVODY A KANALIZACE
(K § 6 odst. 12 a 13 zákona)
§ 12
(1) Obsah formuláře žádosti je uveden v příloze č. 11.
(2) Informace krajského úřadu podle § 6 odst. 10 zákona se předává ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Formát a struktura aplikace pro evidenci jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce.
§ 12a
(1)
Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje takový obor středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo obor vysokoškolského vzdělání, který je výukou obsahově zaměřen alespoň na 6 z těchto činností:
a) znalost právních předpisů v oboru vodovody a kanalizace,
b) znalost procesů souvisejících s jímáním vody, úpravou vody na vodu pitnou včetně hygienického zabezpečení a dopravy vody,
c) znalost procesů souvisejících s čištěním odpadních vod, kalovým hospodářstvím a sběrem odpadních vod stokovými systémy,
d) znalost právních předpisů souvisejících s tvorbou ceny pro vodné a ceny pro stočné,
e) schopnost vyhodnocení údajů rozboru vody, vymezení možných závad v úpravárenském procesu,
f) schopnost analýzy nedostatků rozvodného systému a ztrát vody v trubní síti,
g) schopnost vyhodnocení údajů rozboru odpadních vod, vymezení základních nedostatků stokového systému a čistírny odpadních vod,
h) schopnost provádět analýzy v oblasti hospodárnosti provozu a tvorby ceny pro vodné a ceny pro stočné,
i) schopnost posouzení záměrů rozvoje z hlediska ekonomiky a dopadů na provozní náklady v oboru vodovodů a kanalizací.
(2) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje rovněž dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, doplněné vzděláním akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zakončeným složením odborných zkoušek, obsahově zaměřených alespoň na 6 z činností podle odstavce 1.
ČÁST PÁTÁ
OBSAH PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ, PRAVIDLA PRO JEHO ZPRACOVÁNÍ
(K § 8 odst. 1 a 11 zákona)
§ 13
(1)
Obsahem plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací je
a) vymezení infrastrukturního majetku v členění podle vybraných údajů majetkové evidence v reprodukční pořizovací ceně vypočtené podle příloh č. 1 až 4 k této vyhlášce,
b) vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v procentech opotřebení,
c) uvedení teoretické doby akumulace finančních prostředků,
d) roční potřeba finančních prostředků a její krytí a
e) doklady o čerpání vytvořených finančních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií.
(2) Zpracování plánu podle odstavce 1 se provádí podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.
(3) Aktualizace plánu podle odstavce 1 se provádí v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce, kdy došlo ke změně hodnoty majetku vlastníka podle vybraných údajů majetkové evidence o více než 10 % hodnoty majetku uvedené v plánu financování obnovy, nejdéle však do 10 let od jeho zpracování, popřípadě od jeho poslední aktualizace. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací.
(4) Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Přehled o tvorbě a čerpání prostředků na obnovu, zpracovaný podle tabulky č. 4 v příloze č. 20 k této vyhlášce, ve vazbě na plán financování obnovy vodovodů a kanalizací v jednotlivých letech se dokládá v rámci porovnání podle § 36 odst. 5 zákona.
§ 13a
(zrušen vyhl. č. 48/2014 Sb. k 1.4.2014)
ČÁST ŠESTÁ
ZPŮSOB VÝPOČTU NÁHRADY ZTRÁT PŘI NEOPRÁVNĚNÉM ODBĚRU VODY NEBO NEOPRÁVNĚNÉM VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
(K § 10 odst. 3 zákona)
§ 14
(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12.
(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.
(3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1.
(4)
Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených
a) překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a
b) vlivem přímých následků na kanalizační stoku a na čistírnu odpadních vod.
ČÁST SEDMÁ
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBU VODOVODŮ
(K § 11 odst. 2 zákona)
§ 15
(1) Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řadů se navrhuje na maximální hodinovou potřebu vody. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje na maximální denní potřebu vody.
(2) Vodovodní potrubí vodovodu se navrhuje podle normových hodnot.10)
(3) Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodního systému.
(4) Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa.
(5) Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě připojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa.
(6) Vodovodní potrubí musí být chráněno proti vnější a vnitřní korozi s ohledem na vlastnosti trubního materiálu, jakost dopravované vody a prostředí, ve kterém bude potrubí uloženo.
(7) Vodovodní potrubí do vnitřního průměru 200 mm se navrhuje v podélném sklonu nejméně 3 ‰, od vnitřního průměru 250 mm do vnitřního průměru 500 mm ve sklonu nejméně 1 ‰ a potrubí vnitřního průměru 600 mm a větším ve sklonu nejméně 0,5 ‰.
(8) Vodoměrná šachta musí být zabezpečena proti vniknutí nečistot, podzemní a povrchové vody a musí být odvětrána a přístupná.
(9) Šachty na vodovodním potrubí musí být provedeny tak, aby armatury v nich umístěné byly dostatečně chráněny před mrazem.
(10) Vodotěsnost vodovodního potrubí se prokazuje tlakovou zkouškou podle normových hodnot11) .
(11) Vodotěsnost vodovodních nádrží se prokazuje zkouškou vodotěsnosti podle normových hodnot12) .
(12) Požadavky na materiály, používané chemikálie a výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou jsou stanoveny vyhláškou o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody34) .
(13) Stavba pro úpravu vody se navrhuje podle technických požadavků vycházejících z ukazatelů jakosti surové vody a souladu její kategorie s typem úpravy vody podle přílohy č. 13. Při navrhování a výstavbě stavby pro úpravu vody se postupuje podle technických norem upravujících oblast vodárenství.
ČÁST OSMÁ
ODDÍL PRVNÍ
POŽADAVKY NA ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ POŽADAVKŮ NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI, VÝSTAVBU A PROVOZ ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD
(K § 12 odst. 1 zákona)
§ 16
Pro účely této části se rozumí
a) městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen „odpadní vody”),
b) splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech,
c) aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění,
d) sběrným systémem systém stok shromažďující a odvádějící odpadní vody,
e) populačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním obyvatelem) míra znečištění vyjádřená organickým biologicky odbouratelným zatížením s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku 60 g kyslíku/den,
f) primárním čištěním čištění odpadních vod v prvním stupni fyzikálním nebo chemickým postupem zahrnujícím sedimentaci nerozpuštěných látek nebo další postupy, při kterých se organické biologicky odbouratelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku vstupující vody snižuje před vypouštěním nejméně o 20 % a obsah suspendovaných látek vstupující vody se snižuje nejméně o 50 %,
g) sekundárním čištěním čištění odpadních vod ve druhém stupni postupy zahrnujícími biologické procesy jako aktivace, čištění biologickými filtry nebo jiné rovnocenné procesy,
h) dalším nebo také terciárním stupněm čištění dodatečné způsoby čištění odpadní vody umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním,
i) přiměřeným čištěním čištění odpadních vod jakýmkoliv postupem nebo systémem zneškodňování, které zajišťuje ochranu životního prostředí,
j) kalem směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod; kalem je také zbytkový kal z čistíren odpadních vod, a to jak zpracovaný, tak nezpracovaný,
k) vodním recipientem každý vodní útvar, do něhož vyúsťují vody nebo odpadní vody.
§ 17
(1) Návrh na výstavbu nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod (dále jen „návrh”) vychází z průzkumu současného a výhledového stavu všech aglomerací, ze kterých mohou přitékat sběrným systémem odpadní vody do čistírny odpadních vod.
(2) Návrh se zpracovává podle podkladů platných k datu, ve kterém má být čistírna odpadních vod plně vytížena.
(3)
Při zpracování návrhu jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod a způsobu čištění se vychází zejména
a) ze splnění požadavků na jakost vyčištěných odpadních vod v souladu s vodním zákonem, požadavky vodoprávního úřadu a požadavky na opětovné použití vyčištěných odpadních vod podle § 38 odst. 11 písm. b) vodního zákona se zvláštními právními předpisy14a požadavky vodoprávního úřadu,
b) z požadavků vodoprávního úřadu na ovlivnění vodního recipientu vypouštěním vyčištěných odpadních vod,
c) z komplexního řešení sběrného systému v návaznosti na objekt čistírny odpadních vod,
d) z normových hodnot.15)
(4) Návrh nesmí být na újmu veřejnému zdraví,16) zejména pokud jde o omezení hluku, vibrací a zamezení přenosu infekce.
(5) Při rozhodování mezi více variantami musí návrh řešení vycházet z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu k požadované jakosti vyčištěných odpadních vod.
(6) Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahujícího téže úrovně ochrany životního prostředí.
(7)
Součástí návrhu je
a) stanovení způsobu těžení, odstraňování a využívání nebo zneškodňování všech zachycených odpadních produktů při čištění odpadních vod (shrabky, kal apod.),
b) způsob odvádění odpadních vod vzniklých manipulací na čistírně odpadních vod zpět do čistírenského procesu (např. kalová voda).
§ 18
(1) Množství bezdeštných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví především podle přímého měření se zohledněním budoucího vývoje spotřeby vody nebo podle normových hodnot.15)
(2) U stokové sítě jednotné soustavy se jako maximální přítok do čistírny odpadních vod použije objem zředěných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod po odlehčení za poslední odlehčovací komorou před čistírnou odpadních vod.
(3) Přítok odpadních vod přiváděných za deště do biologické části čistírny odpadních vod se navrhuje tak, aby nebyl větší než hodnota 1,2 Qh u čistíren do 5000 ekvivalentních obyvatel a než hodnota 2 Qd - QB u čistíren odpadních vod pro více než 5000 ekvivalentních obyvatel, pokud není odlišně navrhována biologická část, včetně dosazovací nádrže. Jestliže maximální přítok může způsobit přetížení objektů mechanického čištění (česle, lapák písku, usazovací nádrž), navrhne se pro zachycení přítokové vlny za deště vyrovnávací nádrž. Pokud ani tato vyrovnávací nádrž neochrání biologickou část čistírny odpadních vod, navrhne se před technologickým stupněm biologického čištění objekt k odlehčení odpadních vod tak, aby maximální přítok nezpůsobil přetížení objektů biologického čištění a nesnížil tak účinnost čištění odpadních vod.
(4) Znečištění odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví na základě průzkumu s přesně stanovenou metodikou odběrů vzorků, výsledků chemických rozborů odpadních vod a na základě dalších údajů (zejména počtu připojených obyvatel, charakteru a kapacity průmyslové výroby).
(5) Průměrný bezdeštný denní přítok Q24 je výchozí hodnotou k určení průměrných hodnot přiváděného znečištění v odpadních vodách, podle kterých se navrhují technologické objekty čistírny odpadních vod, ve kterých parametry návrhu obsahují údaj vztažený na den, stáří kalu, produkce kalu, produkce písku, produkce bioplynu apod.
(6) Denní přítok Qv je výchozí hodnotou k navrhování technologických objektů čistírny odpadních vod, u nichž návrhové parametry jsou: hydraulické zatížení, doba zdržení, doba kontaktu, recirkulační poměr apod.
(7) Technologické objekty čistírny odpadních vod podle své funkce musí být posouzeny na maximální hydraulické a látkové zatížení.
(8) V uspořádání čistírny odpadních vod musí být navržen obtok celé čistírny odpadních vod, a pokud možno, obtok a náhradní propojení i u jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod. Obtoky musí být zajištěny proti zneužití.
(9) Pro navrhování plynového hospodářství čistíren odpadních vod platí normové hodnoty.17)
(10) Pro provoz hygienických zařízení v čistírně odpadních vod musí být k dispozici pitná voda.
(11) Průtoky Q uvedené v odstavcích 3, 5 a 6 jsou stanoveny normovými hodnotami.15)
ODDÍL DRUHÝ
POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI, VÝSTAVBU A PROVOZ STOKOVÉ SÍTĚ
§ 19
(1) Odvádění odpadních vod18) se navrhuje podle výpočtu množství odpadních vod, výpočtu množství odváděných srážkových vod a systému jednotné nebo oddílné kanalizace.
(2) Při vypracování návrhu a výstavbě stokových sítí se postupuje podle normových hodnot.19)
(3) Stokové sítě se navrhují s ohledem na dlouhodobou životnost stokové sítě, obtížnost sanačních prací a na výhledový stav odkanalizovaného území.
(4) Stoková síť se navrhuje jako gravitační, tlaková, podtlaková nebo jejich kombinace.
(5) Stoky a objekty na stokách se navrhují a provádějí jako vodotěsné konstrukce. Spoje trub musí být vodotěsné.
(6) Vodotěsnost se prokazuje podle normových hodnot.20)
(7) U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory spolehlivě rozdělit návrhový přítok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod. Při stanovení návrhových průtoků a poměru ředění odpadních vod se postupuje podle čl. 4.1.5. a 4.1.6. české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory. Vodoprávní úřad může v rámci řízení o povolení nebo změně stavby jednotné kanalizace v individuálních odůvodněných případech rozhodnout o posouzení odlehčovací komory podle požadavků uvedených v čl. 5 české technické normy ČSN 75 6262 a na základě výsledků požadovat jiný poměr ředění odpadních vod nebo jiné technické řešení odlehčování.
(7) U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory a separátory spolehlivě rozdělit průtok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod.
(8) Při stanovení hodnot návrhových průtoků u nově navrhovaných odlehčovacích komor a při posouzení stávajících odlehčovacích komor se postupuje podle tabulky č. 2 české technické normy ČSN 75 6262.
(9) (8) Při sklonu potrubí do 10 ‰ může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše ± 10 mm, při sklonu nad 10 ‰ ± 30 mm oproti kótě dna určené projektovou dokumentací. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon.
(10) (9) Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při vnitřním průměru do 500 mm včetně, nejvýše 50 mm, u větších vnitřních průměrů nejvýše 80 mm.
(11) (10) V případě, že se na jednotnou kanalizaci nebo na oddílnou kanalizaci k odvádění srážkových vod napojuje nová část kanalizace odvádějící srážkové vody z nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci nový výpočet, ověřující schopnost kanalizace odvést zvýšené množství těchto vod. V případě, že se na jednotnou kanalizaci napojuje nová část kanalizace odvádějící odpadní, popřípadě srážkové vody, nelze-li jejich odvádění řešit jiným způsobem, ze stávající nebo nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci na náklady investora nově připojované kanalizace také posouzení stávajících odlehčovacích komor, které budou novou stavbou ovlivněny. Pokud posouzení prokáže, že kanalizací nelze odvést zvýšené množství vod nebo prokáže zhoršení poměrů ředění nad rámec platného kanalizačního řádu, nesmí být předmětná kanalizace na stávající kanalizaci napojena. Případný návrh nových odlehčovacích objektů bude proveden podle odstavce 7. Tento výpočet je podkladem pro vlastníka kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, k umožnění nebo odmítnutí uvedeného napojení.
(12) Vzdálenost revizních a vstupních šachet v přímé trati neprůchodných stok je v zastavěném území nejvýše 50 m, v nezastavěném území z důvodu možnosti použití vysokotlakého čištění je nejvýše 80 m při světlosti stok menší než DN 500, 60 m při světlosti DN 500 až DN 600 a vzdálenost nejvýše 50 m při světlosti DN 800 a větší, u průchodných stok nejvýše 200 m. Revizní, vstupní a lomové šachty a spadiště nelze umístit mimo trasu kanalizační stoky.
(12) (11) Vzdálenost revizních a vstupních šachet v přímé trati neprůchodných stok je nejvýše 50 m, u průchodných stok nejvýše 200 m. Revizní, vstupní a lomové šachty a spadiště nelze umístit mimo trasu kanalizační stoky.
§ 19a
Zásady provozu a údržby odlehčovacích komor
(1) Provozovatel vede evidenci kontrol a údržby odlehčovacích komor a jejich technologického vybavení. Při provozu a údržbě odlehčovacích komor se postupuje v souladu s postupy uvedenými v odvětvové technické normě TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok.
(2) Kontrola funkce, stavebního stavu a stavu technologického vybavení odlehčovacích komor se provádí po každé větší dešťové srážce, pokud místní podmínky nebo provozní řád kanalizace nestanoví jinak.
(3) Kontrola se zaměřuje zejména na stav stavebních konstrukcí objektu, množství sedimentu ve stoce a na profil odtoku z odlehčovací komory. Je-li odtok z odlehčovací komory omezen škrticím zařízením, kontroluje se jeho funkčnost a odstraňují se zachycené látky z průtočného profilu. Je-li odlehčovací komora vybavena předčisticím zařízením přepadů, provede se v rámci kontroly čištění zařízení a ověří se jeho funkčnost. Kontroluje se také stav a funkčnost povodňových uzávěrů na výpusti z odlehčovací komory, jsou-li součástí objektu.
§ 20
Provoz stokové sítě a čistíren odpadních vod se řídí normovými hodnotami.21)
ČÁST DEVÁTÁ
UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ VODY ODEBÍRANÉ Z POVRCHOVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ NEBO Z PODZEMNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ PRO ÚČELY ÚPRAVY NA VODU PITNOU
(K § 13 odst. 5 zákona)
§ 21
(1) Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda”) a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. 13.
(2) Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. 14.
(3) Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. 9 tabulkách 4 a 5.
(4) Krajskému úřadu a příslušnému správci povodí předává provozovatel výsledky rozborů jedenkrát ročně vždy do 31. března za předcházející rok v rozsahu tabulek 1 a 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce prostřednictvím databáze spravované Českým hydrometeorologickým ústavem. Ke vkládání výsledků do databáze provozovatel využije elektronickou aplikaci zveřejněnou na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.
§ 22
(1) Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Při výběru vodního zdroje se hodnotí i využitelná vydatnost vodního zdroje, možnost ochrany jakosti vody ve vodním zdroji, potenciální kontaminace vody a další místní podmínky.
(2) Pro zařazení do kategorie se vzorky surové vody odebírají v místě před stavbou pro úpravu vody.
(3) Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. 2.
(4) Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13 v tabulkách 1a a 1b. Mezní hodnoty pro posouzení jakosti surové vody v těchto tabulkách neuvedené určí provozovatel individuálně podle účinnosti technologie na efekt úpravy v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu.23)
(5) Pro zařazení surové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků surové povrchové vody odebraných v průběhu dvou let. Optimální počet vzorků činí 24 - 36.
(6) Kategorie surové vody je každoročně upřesňována na základě výsledků analýz surové vody podle plánu kontrol jakosti vod.
(7) Kategorizace surové vody se neprovádí u vody bez technologie úpravy vody a staveb k jímání vody, s případným zdravotním zabezpečením vody.
(8) Způsob vyhodnocení limitních hodnot a zařazení surové vody do základních kategorií jsou uvedeny v příloze č. 13 části 3.
§ 23
(1) Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. 9 tabulce 2.
(2) Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí. Zároveň se provedou zkoušky upravitelnosti této vody jako podklad pro návrh určení standardní metody úpravy vody.
ČÁST DESÁTÁ
NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU A POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD
(K § 14 odst. 6 zákona)
ODDÍL PRVNÍ
NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
§ 24
Kanalizační řád obsahuje:
a) základní údaje, a to
1. název, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo osoby vlastníka nebo vlastníků kanalizací, bylo-li přiděleno, na které se vztahuje kanalizační řád, název a identifikační číslo osoby provozovatele nebo provozovatelů kanalizace provozující, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení osoby provozovatele, identifikační čísla majetkové evidence kanalizace i čistírny odpadních vod podle příloh č. 3 a 4,
2. charakteristiku a popis území obce nebo její části s kanalizací, na kterou se kanalizační řád vztahuje, z hlediska geografického a urbanistického, způsob zásobení pitnou vodou, způsob odkanalizování, základní bilanční parametry dodávané pitné a odváděné odpadní vody, odtokové poměry v obci, stručný popis vodního recipientu, přibližný počet osob čistící odpadní vody v septicích a domovních čistírnách odpadních vod, přibližný počet osob shromažďující odpadní vody v žumpách a cíle kanalizačního řádu pro danou lokalitu, přehled hlavních producentů odpadních vod, typ a objemy vypouštěných odpadních vod do kanalizace v jednotlivých hodinách dne a dní v roce včetně specifik znečištění,
b) technický popis stokové sítě, a to:
1. uvedení druhu kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu,
2. údaje o situování kmenových stok,
3. výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění,
4. údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný),
5. uvedení důležitých objektů na kanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry),
6. základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient),
7. údaje o počtu obyvatel v obci a o počtu obyvatel připojených na kanalizaci,
8. údaje o počtu kanalizačních přípojek;
c) mapovou přílohu s vyznačením stokové sítě a polohy:
1. hlavních producentů odpadních vod,
2. producentů s možností vzniku havarijního znečištění,
3. míst pro měření a odběr vzorků,
4. odlehčovacích komor a výústních objektů,
5. čistíren odpadních vod kanalizace,
6. čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení odběratelů;
d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní vody, a to
1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,
2. rok uvedení čistírny odpadních vod do provozu, rok rekonstrukce a úprav, popis stávajícího technického stavu, údaje o množství odpadních vod celkem, splaškových odpadních vod, odpadních vod jiných, srážkových, popřípadě balastních, koncentrace znečisťujících látek na přítoku a odtoku včetně projektovaných hodnot,
3. počet připojených osob a počet připojených ekvivalentních osob,
4. způsob nebo způsoby řešení oddělení dešťových vod u jednotných kanalizací;
e) údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to:
1. kvalitativní hodnocení,
2. průtokové poměry;
f) seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno v souladu se zvláštním zákonem;24)
g) stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b);
h) způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u vybraných odběratelů a jejich seznam;
i) opatření při poruchách a haváriích kanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací;
j) další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a způsob kontroly míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, typ vzorků pro odběr, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratelem;
k) způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu.
§ 25
(zrušen vyhl. č. 48/2014 Sb. k 1.4.2014)
ODDÍL DRUHÝ
POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD
§ 26
(1) Kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol.
(2) Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů vzorků odpadních vod, provádí rozbor kontrolních odebraných vzorků odpadních vod kontrolní laboratoř stanovená zvláštním právním předpisem.25)
ČÁST JEDENÁCTÁ
URČENÍ MNOŽSTVÍ ODEBRANÉ VODY BEZ MĚŘENÍ
(K § 16 odst. 6 zákona)
§ 27
(1) Množství odebrané vody v případě, že není osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.
(2) Byla-li odebraná voda v předchozím období minimálně 1 rok měřena, určí se množství odebrané vody za období bez osazeného vodoměru podle výše předchozího odběru. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.
ČÁST DVANÁCTÁ
OBECNÉ TECHNICKÉ PODMÍNKY MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ DODANÉ VODY
(K § 17 odst. 9 zákona)
§ 28
(1) Provozovatel za účelem měření množství dodané vody osadí na vodovodní přípojku odběratele vodoměr podle technických podmínek odběru vody, zejména podle výše průměrného a maximálního odběru.
(2) Při netypických odběrech, kdy nelze postupovat podle § 17 odst. 4 písm. a) zákona, provede provozovatel odborný výpočet množství vody potřebného k zajištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřní instalace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH A SRÁŽKOVÝCH VOD DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ
(K § 19 odst. 10 zákona)
ODDÍL PRVNÍ
§ 29
(1) Směrná čísla roční potřeby vody podle druhu spotřeby vody jsou uvedena v příloze č. 12.
(2) Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody.
ODDÍL DRUHÝ
ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD BEZ MĚŘENÍ
§ 30
(1) Není-li prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, určí se množství vypouštěných odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.
(2) Byla-li vypouštěná voda v předchozím období měřena nejméně 1 rok, určí se množství vypouštěné vody za období, v němž měření není prováděno, podle objemu vypouštěné vody ve srovnatelném měřeném období. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.
(3) Pokud nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody vypouštěného při zjištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.
ODDÍL TŘETÍ
ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ
§ 31
(1) Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého srážkového normálu v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16.
(2) Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO PŘI PLACENÍ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ, VÝPOČET CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ A POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ
(K § 20 odst. 3 a 9 a § 36 odst. 7 zákona)
§ 32
(1)
Výpočet pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě provádí provozovatel podle technických parametrů
a) kapacity vodoměru vyjádřené hodnotou trvalého průtoku podle normové hodnoty28) zařazením do zvolené kategorie, nebo
b) profilu vodovodní přípojky určené velikostí její průtočné plochy zařazením do zvolené kategorie, nebo
c) množství odebrané vody zařazením do zvolené kategorie, a je uveden v příloze č. 17.
(2)
Při výpočtu podle odstavce 1 písm. a)
a) musí osazený vodoměr na vodovodní přípojce odpovídat podmínkám odběru vody na této přípojce uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 6 zákona,
b) se použije, je-li osazen vodoměr o vyšším trvalém průtoku31) , než odpovídá předpokládanému běžnému odběru za účelem zajištění pitné vody dostatečného tlaku nebo k hašení požáru, kapacita osazeného vodoměru,
c) u odběratele, u něhož není dodávaná voda měřena, provádí se výpočty příslušného odebraného množství podle vodoměru, který by v místě odběru měl být osazen s ohledem na směrná čísla roční potřeby vody uvedené v příloze č. 12.
(3)
Při výpočtu podle odstavce 1 písm. b)
a) musí odpovídat průtočná plocha instalované vodovodní přípojky podmínkám odběru vody uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,
b) je určena průtočná plocha vodovodní přípojky průměrem odbočky z rozvodného řadu nebo výstupu přípojky do prostoru před vodoměrem (před redukcí apod.).
(4) Podkladem pro výpočet podle odstavce 1 písm. c) je množství odebrané vody v předchozím roce zjištěné podle § 27 a 28.
§ 33
(1) Pro určení pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě v případě, že množství vypouštěné odpadní vody je shodné s dodávaným množstvím pitné vody, platí ustanovení § 32 obdobně.
(2) Výpočet pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě u odběratelů, kteří vypouští odpadní vodu z jiných zdrojů než dodavatelem měřených, a u odběratelů, na které se vztahuje povinnost platit za odvádění srážkových vod, provede provozovatel podle přílohy č. 17.
§ 34
Obtoky vody před vodoměrem, požární vodovody a napojení k odběru vody předané mezi provozovateli (např. u skupinových vodovodů) jsou posuzovány individuálně podle konkrétní situace.
§ 35
(1) Pro vodoměry s přetěžovacím průtokem31) menším než 3,125 m3. h-1, vodovodní přípojku nejmenšího vnitřního průměru = 1'' a nejnižší množství odebrané vody 30 m3 za rok v oblasti, pro kterou je zpracována cenová kalkulace vodného, je maximální roční sazba pevné složky vodného určena cenou za 30 m3 vody podle cenové kalkulace pro jednosložkovou cenu.
(2) Pro maximální roční sazbu pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě platí obdobně ustanovení odstavce 1.
§ 35a
(1) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů se provádí podle příloh č. 19 a 19a.
(2) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné podle odstavce 1 se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou.
(3) V případech výpočtu ceny pro pitnou vodu předanou se provádí i výpočet jednotkových nákladů zdroje pitné vody, popřípadě i její přepravy.
(4) V případech výpočtu ceny pro odpadní vodu převzatou se provádí i výpočet jednotkových nákladů čištění odpadních vod, popřípadě i její přepravy.
(5) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce se provádí ve členění nákladových položek s jejich obsahem a v rozsahu údajů stanovených v příloze č. 20 a ve struktuře databázového souboru, která je uvedena v příloze č. 24.
(6) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné s dosaženou skutečností se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou.
(7) V rámci nákladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné náklady spojené s provozováním vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu.
§ 35b
Do kalkulace cen pro vodné a stočné se zahrnují prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací řádků 8 a 16 tabulky plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.
ČÁST PATNÁCTÁ
TECHNICKÝ AUDIT
(K § 38 odst. 6 zákona)
§ 36
(1)
Technický audit vodovodu nebo kanalizace uvede z následujícího výčtu pouze části věcně příslušné podle zadání:
a) úvod (zadání auditu);
b) výchozí podklady (např. údaje provozní evidence, cenové kalkulace, smlouvy týkající se provozu);
c) specifikace majetku podle majetkové evidence;
d) provozní údaje:
1. popis výroby a její vyhodnocení,
2. zhodnocení zajištění jakosti vyráběné pitné vody a vypouštěné odpadní vody,
3. rozbor nákladů a cenových kalkulací,
4. personální vyhodnocení (počet a zařazení zaměstnanců),
5. popis a vyhodnocení smluvních vztahů;
e) analýzu současného stavu
1. srovnávací,
2. úvahovou;
f) závěry v oblastech
1. péče o infrastrukturní majetek a jeho provozuschopnost,
2. provozování (výroba a vztah k odběratelům),
3. ekonomie a ceny,
4. smluvní vztahy;
g) návrh opatření pro
1. vlastníka vodovodu nebo kanalizace,
2. obce,
3. provozovatele,
4. vodoprávní úřad,
5. ministerstvo.
(2)
Žadatelé o zápis do seznamu technických auditorů zašlou ministerstvu písemnou žádost obsahující:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresu žadatele a místo jeho trvalého pobytu nebo místě hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí,
b) kopii dokladů o dosaženém vzdělání,
c) doklady o vykonané praxi,
d) soupis vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací,
e) popis dosavadní odborné činnosti.
(3) Ministerstvo zapíše do seznamu technických auditorů žadatele, pokud splňuje požadavky stanovené zákonem a je vybrán komisí (§ 38 odst. 5 zákona), každoročně k 30. červnu, následujícímu po vybrání komisí.
(4) Při výběru žadatelů o zápis do seznamu technických auditorů přihlédne komise k soupisu vlastních publikačních prací v oboru, vydaným odborným statím a publikacím a k popisu dosavadní odborné činnosti.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ
§ 37
Zrušují se:
1. vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích,
2. vyhláška č. 185/1988 Sb., kterou se mění vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.
§ 38
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - VODOVODNÍ ŘADY
IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE:
PŘIVÁDĚCÍ ŘAD (PŘ):
ROZVODNÁ VODOVODNÍ SÍŤ (RVS):
1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE - ÚDAJE O POLOZE:
A/ Název:
Lokalizace přiváděcího řadu nebo rozvodné vodovodní sítě - Nepřímé určení polohy přiváděcího řadu nebo rozvodné vodovodní sítě:
B/ Rozvodná vodovodní síť určena pro:
C/ Příslušnost vodovodního řadu k systému vodovodu:
2) VODNÍ ZDROJ (DO PŘIVÁDĚCÍHO NEBO VODOVODNÍHO ŘADU):
Připojení rozvodné vodovodní sítě na přiváděcí řad místního nebo skupinového vodovodu:
Identifikační číslo majetkové evidence tohoto přiváděcího řadu:
Název skupinového vodovodu, na který je vodovodní řad připojen:
Připojení přiváděcího nebo vodovodního řadu na stavbu pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody:
Identifikační číslo majetkové evidence této stavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody:
Název stavby pro úpravu vody, na kterou je vodovodní řad připojen:
3) OBYVATELSTVO: (aktualizovaný počet pro rozvodnou vodovodní síť) Počet osob s trvalým pobytem v připojených obcích nebo jejich částech:
Počet zásobených osob v připojených obcích nebo jejich částech:
5) EKONOMICKÉ ÚDAJE:
Hodnota uvedeného majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně v tis. Kč:
6) VLASTNÍK VODOVODU:
A/ Fyzická osoba:
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma:
b) datum narození:
c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
d) adresa sídla nebo místa trvalého pobytu (PSČ, obec, ulice, číslo popisné, číslo orientační):
B/ Právnická osoba:
a) název, popřípadě obchodní firma:
b) adresa sídla (PSČ, obec, číslo popisné, číslo orientační):
c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
C/ Spojení:
telefon:
e-mail:
D/ V PŘÍPADĚ SPOLUVLASTNICTVÍ VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ SE UVEDE SPOLUVLASTNÍK.
Fyzická osoba:
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma:
b) datum narození:
c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
d) adresa sídla nebo místa trvalého pobytu (PSČ, obec, ulice, číslo popisné):
Právnická osoba:
a) název, popřípadě obchodní firma:
b) adresa sídla (PSČ, obec, číslo popisné, číslo orientační):
c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
7) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:
Název a sídlo vodoprávního úřadu:
Vysvětlivky:
Rozvodná vodovodní síť zahrnuje:
Hlavní řad: vodovodní řad rozvádějící vodu v jednotlivých pásmech nebo zásobovacích okrscích ve spotřebišti (bez přímého odběru vody).
Rozváděcí řad: vodovodní řad pro rozvod vody ve spotřebišti, jsou na něj napojeny vodovodní přípojky.
Identifikační číslo majetkové evidence přiváděcího řadu:
Kód vodoprávního úřadu - kód katastrálního území konce přiváděcího řadu - IČO vlastníka - znak pro vodovodní řad, to je 1 pro přiváděcí řad a za lomítkem je pořadí vodovodních řadů v případě, že stejný vlastník na stejném katastrálním území má více vodovodů.
Identifikační číslo majetkové evidence rozvodné vodovodní sítě:
Kód vodoprávního úřadu - kód katastrálního území s vodovodní sítí - IČO vlastníka- znak pro vodovodní síť, to je 1 pro vodovodní síť a za lomítkem je pořadí vodovodních řadů v případě, že stejný vlastník na stejném katastrálním území má více vodovodů.
K bodu 1)
Název: název uvedeného majetku, který je zaveden ve stávající evidenci vlastníka.
Kódy (čísla) základní územní jednotky, části obce, katastrálního území:
Referenčním zdrojem číselníků obcí s rozšířenou působností, obcí, částí obcí, katastrálních území je Registr územních identifikace, adres a nemovitostí RÚIAN ve správě Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Souřadnice: pro přívodní řad se zjistí buď přímým zaměřením majetku, nebo umístěním v digitalizované mapě. Souřadnice se uvedou v souřadnicovém systému S-JTSK.
Příslušnost uváděného majetku k systému vodovodu:
Samostatný........................... zásobuje pouze část obce
Místní................................. zásobuje více částí stejné obce
Skupinový............................ zásobuje dvě nebo více obcí
Skupinový vodovod je technicky ucelené vodovodní zařízení, které dodává vodu odběratelům dvou nebo více obcí.
K bodu 2)
V případě připojení řadu na více řadů uvedou se identifikační čísla majetkové evidence i názvy všech těchto řadů.
V případě připojení řadu na více staveb pro úpravu vody popř. staveb k jímání vody uvedou se identifikační čísla majetkové evidence i názvy všech těchto staveb pro úpravu vody nebo staveb k jímání vody.
K bodu 3)
Počet osob se uvádí pouze pro rozvodnou vodovodní síť. V případě existence více evidovaných rozvodných vodovodních sítí v lokalitě (obec, část obce) se uvádí počet osob příslušných pouze pro evidovanou rozvodnou vodovodní síť, nikoliv celkový počet osob celé obce.
Místo trvalého pobytu*
*§ 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných čísel a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 5)
Pro výpočet reprodukční pořizovací ceny se použije Metodický pokyn Ministerstva zemědělství „pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací”, který z vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), vychází a doplňuje ji.
K bodu 7)
Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - STAVBA PRO ÚPRAVU VODY NEBO STAVBA K JÍMÁNÍ VODY
1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE-ÚDAJE O POLOZE:
A/ Název stavby pro úpravu vody nebo zdroje bez technologie úpravy vody:
Lokalizace - nepřímé určení polohy stavby pro úpravu vody nebo zdroje bez technologie úpravy vody:
C/ Příslušnost stavby pro úpravu vody k systému vodovodu:
2) VODNÍ ZDROJ (SUROVÁ VODA):
Lokalizace odběru surové vody
3) TECHNICKÉ ÚDAJE
A/ Technologie úpravy vody
B/ Chemické výrobky pro úpravu vody
C/ Odpadové hospodářství
Zpracování kalu
4) EKONOMICKÉ ÚDAJE:
Hodnota uvedeného majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně
v tis. Kč:
5) VLASTNÍK STAVBY PRO ÚPRAVU VODY:
Viz příloha č. 1
6) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:
Název a sídlo vodoprávního úřadu:
Vysvětlivky:
Identifikační číslo majetkové evidence stavby pro úpravu vody (s technologií pro úpravu vody):
Kód vodoprávního úřadu - kód katastrálního území lokalizace stavby - IČO vlastníka - znak pro stavbu pro úpravu vody (s technologií pro úpravu vody), to je 2 pro stavbu pro úpravu vody (s technologií pro úpravu vody) a za lomítkem je pořadí stavby pro úpravu vody v případě, že stejný vlastník na stejném katastrálním území má více staveb pro úpravu vody.
Identifikační číslo majetkové evidence stavby pro úpravu vody (bez technologie úpravy): Kód vodoprávního úřadu - kód katastrálního území lokalizace stavby pro úpravu vody -IČO vlastníka - znak pro stavbu pro úpravu vody (bez technologie pro úpravu vody), to je 2 pro stavbu pro úpravu vody (bez technologie pro úpravu vody) a za lomítkem je pořadí stavby pro úpravu vody v případě, že stejný vlastník na stejném katastrálním území má více staveb pro úpravu vody.
K bodu 1)
Název: název uvedeného majetku, který je zaveden ve stávající evidenci vlastníka.
Kódy (čísla) základní územní jednotky, části obce, katastrálního území:
označení podle číselníků Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK).
Souřadnice: pro přívodní řad se zjistí buď přímým zaměřením majetku, nebo umístěním v digitalizované mapě. Souřadnice se uvedou v souřadnicovém systému S-JTSK.
Příslušnost uváděného majetku k systému vodovodu:
Samostatný........................... zásobuje pouze část obce
Místní................................. zásobuje více částí stejné obce
Skupinový............................ zásobuje dvě nebo více obcí
Skupinový vodovod je technicky ucelené vodovodní zařízení, které dodává vodu odběratelům dvou nebo více obcí.
K bodu 2)
Vodní zdroj:
V případě dvou a více zdrojů se uvádí ten nejvýznamnější.
Kategorie surové vody:
Kategorie surové vody jsou uvedeny v příloze č. 13 vyhlášky, tab. č. 2. Uvádí se aktuální kategorie jakosti k datu předávání vybraných údajů a to podle přílohy č. 13 k této vyhlášce, část 3. Pro zdroje podzemní vody bez úpravy se kategorie neuvádí.
Identifikační číslo odběru vody:
Podle § 22 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) a vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci.
K bodu 3)
Technologie úpravy vody - označí se základní technologie úpravy, typy úprav a používané technologické postupy v úpravně vody.
Jednostupňová úprava: např. koagulační filtrace, pouze filtrace, pouze sorpce.
Dvoustupňová úprava: např. sedimentace, flotace nebo čiřič a následná filtrace, filtrace přes dva filtry v sérii. V případě existence více technologických linek se uvede vybavení technologicky náročnější linky.
Projektovaná kapacita úpravny vody (průměrná) je udávána v množství vody, které může být trvale dodáváno do sítě bez ohledu na limitující činitele mimo úpravnu vody. Není započítána vlastní potřeba vody v úpravně.
V případě rekonstrukce a intenzifikace se uvádí časově poslední údaj.
Využitelná vydatnost zdrojů, z toho podzemní vody. Pokud není známa tato hodnota z čerpacích pokusů, uvádí se údaj z vodoprávního rozhodnutí a to průměrný povolený odběr v l/s (pouze u zdrojů bez úpravy).
K bodu 4)
Pro výpočet reprodukční pořizovací ceny se použije Metodický pokyn Ministerstva zemědělství „pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací”, který z vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), vychází a doplňuje ji.
K bodu 6)
Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - KANALIZAČNÍ STOKY
IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE:
PŘIVÁDĚCÍ STOKA: STOKOVÁ SÍŤ:
1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE - ÚDAJE O POLOZE:
2) VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD BEZ ČIŠTĚNÍ NEBO NAPOJENÍ NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD (ČOV):
3) OBYVATELSTVO (POUZE PRO STOKOVOU SÍŤ):
Počet osob s trvalým pobytem v odkanalizovaných obcích nebo jejich částech:
Počet osob připojených na stokovou síť (odvedeno na ČOV):
Počet osob připojených na stokovou síť (do volných výustí):
5) EKONOMICKÉ ÚDAJE:
Hodnota uvedeného majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně
v tis. Kč:
6) VLASTNÍK KANALIZACE:
Viz příloha č. 1
7) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:
Název a sídlo vodoprávního úřadu:
Číslo vodoprávního úřadu:
Vysvětlivky:
Identifikační číslo majetkové evidence přiváděcí stoky:
Kód vodoprávního úřadu - kód katastrálního území konce přiváděcí stoky - IČO vlastníka - znak pro stoku, to je 3 pro stoku a za lomítkem je pořadí stoky v případě, že stejný vlastník na stejném katastrálním území má více staveb stok.
Identifikační číslo majetkové evidence stokové sítě:
Kód vodoprávního úřadu - kód katastrálního území stokové sítě - IČO vlastníka -znak pro stokovou síť, to je 3 pro stokovou síť a za lomítkem je pořadí stoky v případě, že stejný vlastník na stejném katastrálním území má více staveb stok.
K bodu 1)
Název: název uvedeného majetku, který je zaveden ve stávající evidenci vlastníka.
Kódy (čísla): základní územní jednotky, části obce, katastrálního území:
označení podle číselníků Českého statistického úřadu a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Souřadnice: zjištění pro přiváděcí stoku se provede buď přímým zaměřením majetku nebo podle umístění v digitalizované mapě. Souřadnice se uvedou v souřadnicovém systému S-JTSK.
Stoková síť odkanalizuje: uvedou se všechna odkanalizovaná katastrální území touto stokovou sítí.
Příslušnost k systému kanalizace:
Samostatný ................... odkanalizována pouze část obce
Místní ....................... odkanalizováno více částí stejné obce
Skupinový .................... odkanalizovány dvě nebo více obcí
K bodu 2)
Identifikační číslo vypouštění odpadních vod:
Podle § 22 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) a jeho prováděcí vyhlášky.
Identifikační číslo čistírny odpadních vod:
Číslo vodoprávního úřadu - kód katastrálního území lokalizace čistírny odpadních vod - IČO vlastníka - znak pro čistírnu odpadních vod.
K bodu 3)
Počet osob se uvádí pouze pro stokovou síť. V případě existence více evidovaných stokových sítí v lokalitě (obec, část obce) se uvádí počet osob příslušných pouze pro evidovanou stokovou síť, nikoliv celkový počet osob celé lokality.
K bodu 4)
Pro profil kruhový se použije uvedený průměr „d”, pro vejčitý, tlamový a jiný se použije uvedená průtočná plocha.
K bodu 5)
Pro výpočet reprodukční pořizovací ceny se použije Metodický pokyn Ministerstva zemědělství „pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací”.
K bodu 7)
Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD
IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE:
ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD:
1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE - ÚDAJE O POLOZE:
2) VYPOUŠTĚNÍ VYČIŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD DO VODNÍHO RECIPIENTU:
Název vodního recipientu:
Identifikační číslo vypouštění odpadních vod:
3) OBYVATELSTVO:
Počet osob s trvalým pobytem v obcích nebo jejich částech odkanalizovaných na čistírnu odpadních vod:
Počet osob připojených na čistírnu odpadních vod:
Počet ekvivalentních osob připojených na čistírnu odpadních vod:
5) EKONOMICKÉ ÚDAJE:
Hodnota uvedeného majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně
v tis. Kč:
6) VLASTNÍK ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD:
Viz příloha č. 1
7) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:
Název a sídlo vodoprávního úřadu:
Číslo vodoprávního úřadu:
Vysvětlivky:
Identifikační číslo majetkové evidence čistírny odpadních vod:
Kód vodoprávního úřadu - kód katastrálního území, kde je čistírna odpadních vod- IČO vlastníka - znak pro čistírnu odpadních vod, to je 4 pro čistírnu odpadních vod a za lomítkem je pořadí čistírny odpadních vod v případě, že stejný vlastník na stejném katastrálním území má více čistíren odpadních vod.
K bodu 1)
Název: název uvedeného majetku, který je zaveden ve stávající evidenci vlastníka.
Kódy (čísla) základní územní jednotky, části obce, katastrálního území:
označení podle číselníků Českého statistického úřadu a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Příslušnost k systému kanalizace:
Samostatný ................... čistí odpadní vody z části obce
Místní ....................... čistí odpadní vody z více částí stejné obce
Skupinový .................... čistí odpadní vody z dvou nebo více obcí
K bodu 2)
Identifikační číslo vypouštění odpadních vod:
Podle § 22 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) a jeho prováděcí vyhlášky č. 431/2001 Sb.
K bodu 3)
Ekvivalentní obyvatel: viz. § 16 písm. e)
Výchozím základem pro výpočet počtu připojených ekvivalentních obyvatel je roční bilance na přítoku do ČOV v hodnotě BSK5 (t/rok) a produkce znečištění 60 g BSK5 na 1 obyvatele/den.
K bodu 4)
Projektovaná kapacita m3/den (Qd) je udávána v množství odpadní vody, které může být trvale čištěné a to s ohledem na nejméně dimenzovaný stupeň (např. biologická část). V případě rekonstrukce a intenzifikace se uvádí časově poslední údaj.
Počet ekvivalentních obyvatel: jedná se o údaj z projektu poslední realizované stavby nebo jakýchkoliv úprav ovlivňujících uváděný údaj.
Dočištění: rozumí se dočištění vody z mechanicko biologické ČOV na III. stupni čištění (terciární čištění odpadních vod).
Terciárním čištěním jako technologii dočišťování se rozumí zpracování odtoků z mechanicko-biologických čistíren za účelem snížení zbytkového chemického a mikrobiologického znečištění, případně i nerozpuštěných látek. Do technologie dočišťování se řadí dodatečné způsoby čištění umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním (tj. mechanicko-biologickým).
Jedná se např. o dočišťovací stabilizační nádrž, filtraci přes písek nebo membrány, adsorpci na různých materiálech.
Vyplnění pole „odstraňování (eliminace)” „N”, „P”, „jiné” je pouze upřesněním základních 3 typů čištění o další funkce čištění a neznamená vždy, že se jedná o terciární čištění.
K bodu 5)
Pro výpočet reprodukční pořizovací ceny se použije Metodický pokyn Ministerstva zemědělství „pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací”.
K bodu 7)
Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - VODOVODNÍ ŘADY
IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO PROVOZNÍ EVIDENCE:
PŘIVÁDĚCÍ ŘAD (PŘ):
ROZVODNÁ VODOVODNÍ SÍŤ (RVS):
1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
Identifikační číslo (čísla) majetkové evidence zahrnující provozovaný majetek (tj. funkční celek z jednotlivých rozvodných vodovodních sítí nebo přiváděcích řadů).
U rozhodující sítě se uvede i její název.
2) OBYVATELSTVO * pouze pro RVS:
Počet osob s trvalým pobytem v připojených obcích nebo jejich částech:
Počet zásobených osob v připojených obcích nebo jejich částech:
3) BILANČNÍ ÚDAJE v tis.m3/rok * pouze pro RVS:
Voda vyrobená určená k realizaci:
Voda převzatá:
5) ÚDAJE O JAKOSTI VODY V ROZVODNÉ VODOVODNÍ SÍTI:
Název rozhodující části obce:
Název obce:
Katastrální území lokalizace rozvodné vodovodní sítě:
Sloupec č.:
1 Počet všech odebraných vzorků o rozsahu rozboru minimálně kráceného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
2 Počet vzorků, u kterých byl minimálně u jednoho ukazatele překročen limit * (MH, NMH).
3 Procento vzorků s překročenými limity * (MH, NMH) z počtu odebraných vzorků.
4 Procento vzorků s překročenými limity * (NMH) z počtu odebraných vzorků.
* Limity podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
Celkový počet kontrolních míst na sítích:
6) VLASTNÍK:
Viz příloha č. 1 k této vyhlášce
7) PROVOZOVATEL:
A/ Fyzická osoba:
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma:
b) datum narození:
c) identifikační číslo osoby, bylo - li přiděleno:
d) adresa sídla nebo místa trvalého pobytu (PSČ, obec, ulice, číslo popisné, číslo orientační):
B/ Právnická osoba:
a) název, popřípadě obchodní firma:
b) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
c) adresa sídla (PSČ, obec, číslo popisné, číslo orientační):
D/ Povolení k provozování vydané na předmětný majetek:
a) vydané krajským úřadem:
b) číslo jednací:
c) ze dne:
8) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:
Název a sídlo vodoprávního úřadu:
Vysvětlivky:
Údaje se vyplňují za evidovaný funkční, to je provozní celek složený z jedné nebo více rozvodných vodovodních sítí.
Jako první se uvede vždy rozhodující rozvodná vodovodní síť (tj. s nejvyšší vypočítanou pořizovací cenou ve VÚME - 5) ekonomické údaje.
Identifikační číslo provozní evidence je identifikační číslo majetkové evidence uvedené v prvním řádku bodu 1) základních údajů této přílohy doplněné o IČO osoby provozovatele.
K bodu 1)
Identifikační číslo majetkové evidence:
Podle přílohy č. 1 této vyhlášky. Na první řádek se uvede identifikační číslo rozhodující rozvodné vodovodní sítě.
K bodu 2)
Počet osob: je automaticky přenášen a sčítán na základě údajů vybraných rozvodných vodovodních sítí (RVS) z jejich majetkové evidence, to je z přílohy č. 1.
K bodu 3)
Bilanční údaje:
Voda vyrobená a určená k realizaci:
Uvádí se množství vyrobené vody ve vlastních stavbách pro úpravu vody po připočtení množství vody převzaté od jiného provozovatele vodovodu, případně od jiných organizací a po odečtení množství vody předané jinému provozovateli vodovodu.
V případě, že do provozovaného celku je dodávána voda z více úpraven (např. skupinové vodovody), vyplní se množství vody dodávané do této lokality včetně rozlišení vody předané a převzaté.
Voda převzatá: Uvádí se množství pitné vody převzaté provozovatelem vodovodu od jiného provozovatele vodovodu, popřípadě i od jiných subjektů.
Voda předaná: Uvádí se množství pitné vody předané jinému provozovateli vodovodu.
Voda fakturovaná: Uvádí se množství vody dodané resp. odvedené v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím.
Voda fakturovaná pitná: Ukazatel zahrnuje množství vody fakturované přímým odběratelům.
Kde je osazen vodoměr, měří se množství odpočtem vodoměru, kde není, určí se množství fakturované vody výpočtem pomocí směrných čísel potřeby vody nebo jiným způsobem podle této vyhlášky.
Voda fakturována pro domácnosti: zahrnuje dodané množství vody fyzickým osobám trvale využívajícím vodovod, a jimž pitná voda slouží k uspokojování jejich osobní potřeby (včetně přípravy teplé vody). Dále se zahrnuje spotřeba pro mateřské školy, jesle, školy všech typů, mimoškolská zařízení pro děti, sociální ústavy (domovy důchodců, dětské domovy apod.), úřady, internáty, učňovské domovy, studentské koleje, centrální příprava teplé vody pro domácnosti a další výše uvedené.
Voda fakturována pro ostatní: zahrnuje množství vody dodané pro výrobní potřebu průmyslové a jiné produkce, pro účely zemědělské výroby a dále vodu pro zařízení občanské a technické vybavenosti v souvislosti s bydlením (např. obchody, zařízení občanské a technické vybavenosti v souvislosti s bydlením, kulturní a sportovní zařízení, drobné sportovní zařízení, drobné podnikání, nemocnice, služby, lázně, kropení veřejné zeleně a komunikací) a ostatní nezařaditelné činnosti pod domácnosti.
Ztráta vody v trubní síti: Vykazují se ztráty vody způsobené únikem v důsledku netěsnosti spojů potrubí nebo armatur, dále únikem vody při haváriích a přečerpání vodojemů, ztráty vody vzniklé nepřesností vodoměrů, vyššími odběry než odpovídají fakturaci podle ročních směrných čísel a ztráty způsobené odcizením vody.
Vlastní potřeba vody: Jde o množství vody využité provozovatelem pro potřebu provozu k proplachování vodovodní sítě, kanalizační sítě, voda spotřebovaná v provozních střediscích apod.
Ostatní nefakturovaná voda: Uvádí se množství vody sloužící jiným potřebám, pokud toto množství vody není provozovateli hrazeno. Jde např. o vodu sloužící k požárním účelům apod.
K bodu 4)
Ekonomické údaje:
Jednotkové náklady nezahrnují náklady spojené se zdroji a úpravou vody (od celkových jednotkových nákladů se tedy odečtou náklady na zdroje a úpravu vody z formulářů C přílohy č. 19a k této vyhlášce. Je možné použít i jednotkové náklady přímo z formuláře D přílohy č. 19a k této vyhlášce.
V případech jednotné ceny pro vodné v rámci provozní jednotky nebo více provozních jednotek, budou uváděny stejné jednotkové náklady u všech prvků vodovodní sítě a přiváděcích řadů (evidenčních čísel provozní evidence vodovodních sítí a přiváděcích řadů).
Cena pro vodné bez DPH je cenou realizovanou v daném místě spotřeby.
Poruchy jsou uváděny k jednotlivým, v provozní evidenci uvedeným, prvkům vodovodní sítě a přiváděcích řadů dle skutečnosti.
K bodu 5)
Údaje o jakosti vody v rozvodné vodovodní síti:
Vyplňují se pro funkční celek vykazované rozvodné vodovodní sítě jako součet rozborů ze všech uvedených RVS (bod 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE této přílohy). V případě, že byl proveden pouze mikrobiologický nebo biologický rozbor, uvádí se do tabulky jako 1 vzorek. Vzorek, ve kterém bylo zjištěno překročení limitu, se nenahrazuje výsledkem opakovaného rozboru.
Opakovaný vzorek (má obvykle nižší rozsah než monitorovací) i původní vzorek se uvádí do počtu rozborů.
K bodu 6)
Vlastník
Uvede se vlastník rozhodujícího majetku, jehož majetek je provozován a je uveden v bodě 1) základních údajů této přílohy.
K bodu 8)
Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - STAVBA PRO ÚPRAVU VODY NEBO STAVBA K JÍMÁNÍ VODY
1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
Identifikační číslo (čísla) majetkové evidence zahrnující provozovaný majetek podle této přílohy:
2) BILANČNÍ ÚDAJE: tis. m
3/rok
3) EKONOMICKÉ ÚDAJE:
Jednotkové náklady včetně prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací na 1m3 vyrobené vody: Kč/m3
Spotřeba elektrické energie: MW/rok
4) ÚDAJE O JAKOSTI VYROBENÉ VODY:
Název stavby pro úpravu vody:
Sloupec č.:
1 Počet všech odebraných vzorků o rozsahu rozboru minimálně monitorovacího podle tabulky č. 3 přílohy č. 9).
2 Počet vzorků, u kterých byl minimálně u jednoho ukazatele překročen limit *(MH,NMH).
3 Procento vzorků s překročenými limity * (MH, NMH) z počtu odebraných vzorků.
4 Procento vzorků s překročenými limity * (NMH ) z počtu odebraných vzorků.
* Limity podle zvláštního právního předpisu - vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.
Počet dnů sledovaného období:
V případě, že byl proveden pouze mikrobiologický nebo biologický rozbor, uvádí se jako 1 vzorek.
Vzorek, ve kterém bylo zjištěno překročení limitu, se nenahrazuje výsledkem opakovaného rozboru.
Opakovaný vzorek (má obvykle nižší rozsah než monitorovací) i původní vzorek se uvádí do počtu rozborů.
5) VLASTNÍK:
Viz příloha č. 1
6) PROVOZOVATEL:
Viz příloha č. 5
7) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:
Název a sídlo vodoprávního úřadu: obec:
Číslo vodoprávního úřadu:
Vysvětlivky:
Identifikační číslo provozní evidence je identifikační číslo majetkové evidence uvedené v bodě 1) základních údajů této přílohy doplněné o IČO provozovatele.
K bodu 1)
Identifikační číslo majetkové evidence:
Podle přílohy č. 2 této vyhlášky.
K bodu 2)
Bilanční údaje:
Voda vyrobená celkem (ve vlastní stavbě pro úpravu vody): Ukazatel zahrnuje celkové množství vody vyrobené ve vlastním vodohospodářském zařízení a dodávané do sítě včetně vody nefakturované, ztráty vody v trubní síti, vlastní potřeby vody a ostatní nefakturované vody.
Voda technologická: Zahrnuje množství vody potřebné pro technologické účely výroby vody v evidované stavbě, např. pro odkalování studní, násosek, nádrží v úpravnách vody, praní filtrů. Nezahrnuje se do vody vyrobené.
Identifikační číslo odběru vody:
Podle § 22 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) a jeho prováděcí vyhlášky č. 431/2001 Sb.
K bodu 3)
Jednotkové náklady (na 1 m3) vyrobené vody: ukazatel zahrnuje úplné vlastní náklady včetně prostředků obnovy vodovodů a kanalizací, které se týkají pouze její výroby a nikoliv dopravy. Jedná se o údaj z formuláře C podle přílohy č. 19a.
Spotřeba elektrické energie: zahrnuje se její spotřeba ve stavbě pro úpravu vody včetně spotřeby na čerpání vody ze zdroje surové vody do úpravny vody, z úpravny do vodojemu, pokud je součástí úpravny vody apod.
Nezahrnuje se spotřeba elektřiny při čerpání pro dopravu vody v síti.
K bodu 7)
Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - KANALIZAČNÍ STOKY
IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO PROVOZNÍ EVIDENCE:
PŘIVÁDĚCÍ STOKA:
STOKOVÁ SÍŤ (používaný název):
1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
Identifikační číslo (čísla) majetkové evidence zahrnující provozovaný majetek (tj. funkční celek).
U rozhodující sítě se uvede i její název:
2) OBYVATELSTVO pouze pro stokovou síť:
Počet osob s trvalým pobytem v odkanalizovaných obcích nebo jejich částech: Počet osob připojených stokovou sítí na čistírnu odpadních vod (ČOV): Počet osob připojených stokovou sítí do volných výustí:
3) NAPOJENÍ NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD (ČOV):
Identifikační číslo majetkové evidence ČOV, na kterou je stoková síť napojena: Identifikační číslo vypouštění odpadních vod z příslušné ČOV:
4) BILANČNÍ ÚDAJE: tis. m3
Vypouštěné odpadní vody fakturované do stokové sítě celkem:
Z toho:
Domácnosti (splaškové):
Ostatní:
Srážková voda fakturovaná:
Z vypouštěných odpadních vod fakturovaných:
Odpadní vody vypouštěné stokovou sítí přímo do vodního recipientu (volné výusti):
Odpadní vody odvedené stokovou sítí na ČOV:
Vypouštěné znečištění odpadních vod ze všech volných vyústí celkem v t/rok: (přímo do
5) EKONOMICKÉ A TECHNICKÉ ÚDAJE:
6) ÚDAJE O JAKOSTI VYPOUŠTĚNÉ ODPADNÍ VODY Z VOLNÝCH VÝUSTÍ:
Název rozhodující části obce:
Název obce:
Katastrální území lokalizace stokové sítě:
Počet volných výustí do vodního recipientu:
7) VLASTNÍK:
Viz příloha č. 1 k této vyhlášce
8) PROVOZOVATEL:
Viz příloha č. 5 k této vyhlášce
9) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:
Název a sídlo vodoprávního úřadu:
Vysvětlivky:
Údaje se vyplňují za evidovaný funkční, to je provozní celek složený z jedné nebo více stokových sítí.
Jako první se uvede vždy rozhodující stoková síť nebo přiváděcí stoka s nejvyšší vypočítanou pořizovací cenou ve VÚME KAN - 5) ekonomické údaje.
Identifikační číslo provozní evidence je identifikační číslo majetkové evidence uvedené v prvním řádku bodu 1) základních údajů této přílohy doplněné o IČO osoby provozovatele.
K bodu 1)
Identifikační číslo majetkové evidence:
Podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. Na první řádek se uvede identifikační číslo rozhodujícího majetku.
K bodu 3)
Identifikační číslo čistírny odpadních vod:
Kód vodoprávního úřadu - kód katastrálního území lokalizace čistírny odpadních vod - IČO vlastníka - znak pro čistírnu odpadních vod.
Č.j. povolení k vypouštění odpadních vod:
Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon).
Platnost povolení k vypouštění odpadních vod do (datum ukončení platnosti):
K bodu 4)
Bilanční údaje:
Vypouštěné odpadní vody fakturované do stokové sítě celkem:
Zahrnuje se celkové množství vypouštěných odpadních vod fakturovaných přímým odběratelům (bez chladících vod, vody pro klimatizační zařízení, vody srážkové nefakturované a vody balastní), které se vypouští kanalizacemi přímo do povrchových vod (volné výusti) nebo které jsou odvedeny na čistírnu odpadních vod.
Kde je osazen vodoměr, určí se množství vypouštěné odpadní vody odpočtem vodoměru na pitnou vodu, případně přímým měřením odtoku. Kde vodoměr není, postupuje se podle § 29, 30 a 31. Měření odváděných odpadních vod je uvedeno v § 19 zákona.
Voda odpadní fakturovaná pro domácnosti (splašková):
Zahrnuje produkované odpadní vody uvedené ve vysvětlivce v příloze č. 5 k této vyhlášce k bodu 3.
Další rozdělení typu vod je shodné podle přílohy č. 5 k této vyhlášce k bodu 3).
Voda srážková fakturovaná podle § 20 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.
Vypouštěné znečištění odpadních vod ze všech volných vyústí celkem v t/rok (přímo do vodního recipientu):
Výpočet průměrných koncentrací se provádí aritmetickým průměrem ze všech výsledků rozborů odpadních vod. Roční objem vypouštěných odpadních vod se zjistí měřením (lze postupovat podle § 4 nařízení vlády č. 143/2012 Sb.). Pokud nelze měřit objem vypouštěných odpadních vod s dostatečnou věrohodností, lze určit roční množství znečištění teoretickým výpočtem. Znečištění v t/rok se vypočte: průměrná roční koncentrace násobena ročním objemem vypouštěných odpadních vod a to v příslušných jednotkách.
Uvedené výpočty jsou shodné s postupem uplatňovaným při hlášení prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).
K bodu 5)
Ekonomické a technické údaje:
Jednotkové náklady nezahrnují náklady spojené s čištěním odpadních vod (od celkových jednotkových nákladů se tedy odečtou náklady na čištění odpadních vod z formulářů F přílohy č. 19a k této vyhlášce. Je možné použít i jednotkové náklady přímo z formuláře E - doprava odpadních vod podle přílohy č. 19a k této vyhlášce.
V případech jednotné ceny pro stočné v rámci provozní jednotky nebo více provozních jednotek budou uváděny stejné jednotkové náklady u všech prvků stokové sítě a přiváděcích stok (evidenčních čísel provozní evidence stokových sítí a přiváděcích stok).
Cena pro stočné je bez DPH v místě produkce odpadních vod.
Poruchy jsou uváděny k jednotlivým, v provozní evidenci uvedeným, prvkům stokové sítě a přiváděcích stok podle skutečnosti.
K bodu 6)
Údaje o jakosti vypouštěné odpadní vody volnými výústěmi:
Vyplní se jako součet provedených rozborů pro všechny volné výusti vykazovaného funkčního celku stokové sítě.
p......přípustná hodnota koncentrace z rozborů směsných vzorků vypouštěných odpadních vod podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
Analyzovaný vzorek.......směsné vzorky podle nařízení vlády 401/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 7)
Vlastník
Uvede se vlastník rozhodujícího majetku, jehož majetek je provozován a je uveden v bodu 1) základních údajů této přílohy.
K bodu 9)
Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ - ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD
IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO PROVOZNÍ EVIDENCE:
ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD:
1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE:
Identifikační číslo (čísla) majetkové evidence zahrnující provozovaný majetek podle této přílohy:
2) OBYVATELSTVO:
Počet osob s trvalým pobytem v obcích nebo jejich částech odkanalizovaných na čistírnu odpadních vod:
Počet osob připojených na čistírnu odpadních vod:
Počet ekvivalentních obyvatel připojených na čistírnu odpadních vod:
3) BILANČNÍ ÚDAJE: v tis. m3
Množství čištěných odpadních vod celkem (včetně srážkových, chladících, vod pro klimatizační zařízení a vod balastních):
Množství vypouštěných odpadních vod z ČOV do vodního recipientu za rok:
Znečištění odpadních vod na přítoku do ČOV (t/rok)
Znečištění odpadních vod vypouštěných do recipientu (t/rok)
Využití a zneškodnění kalu (v t sušiny /rok)
přímá aplikace na zemědělské a lesní půdě:
kompostování:
skládkování:
spalování:
rekultivace:
převoz do jiné ČOV ke zpracování:
4) EKONOMICKÉ A TECHNICKÉ ÚDAJE:
Jednotkové náklady včetně prostředků na obnovu na čištění odpadních vod uvedené ČOV: Kč/m3
Spotřeba elektrické energie: MWh
5) ÚDAJE O JAKOSTI VYPOUŠTĚNÉ ODPADNÍ VODY:
Název čistírny odpadních vod:
6) VLASTNÍK:
Viz příloha č. 1
7) PROVOZOVATEL:
Viz příloha č. 5
8) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:
Název a sídlo vodoprávního úřadu: obec:
Číslo vodoprávního úřadu:
Vysvětlivky:
Identifikační číslo provozní evidence je identifikační číslo majetkové evidence uvedené v bodě 1) základních údajů této přílohy doplněné o IČO provozovatele.
K bodu 1)
Identifikační číslo majetkové evidence:
Podle přílohy č. 4 této vyhlášky.
K bodu 3)
Bilanční údaje:
Množství čištěných odpadních vod: Uvádí se celkové množství všech odpadních vod čištěných v čistírně odpadních vod. Není rozhodující, zda veškeré množství odpadních vod prošlo všemi stupni čištění. Pokud jsou na čistírnu přiváděny též srážkové vody, pak se jejich množství započítává jen v tom případě, pokud projdou alespoň mechanickým stupněm. Pro rozlišení (pouze mechanicky, mechanicko-biologicky, dočištění) se uvádí množství odpadních vod, které prošlo uvedeným stupněm jakožto konečným stupněm čištění.
Do množství čištěných vod se nezapočítává voda oddělená v odlehčovacích komorách a podobných zařízeních před vtokem do ČOV.
Množství vypouštěných odpadních vod z ČOV do vodního recipientu: Celkové množství vody vypouštěné do povrchových vod (včetně vody chladící, pro klimatizační zařízení, vody zvláštní, vody srážkové a balastní).
Znečištění odpadních vod na přítoku do ČOV a znečištění odpadních vod vypouštěných do recipientu (t/rok):
Výpočet průměrných koncentrací se provádí ze všech výsledků rozborů aritmetickým průměrem odpadních vod.
Roční objem vypouštěných odpadních vod se zjistí měřením. V případě, že není instalováno měřidlo, stanoví se objem odpadních vod na základě jednorázových měření. Jednorázová měření se provedou při průměrných podmínkách průtoku s vyloučením výsledků naměřených hodnot při dlouhotrvajících deštích nebo bezprostředně po nich. Výpočet množství vypouštěných odpadních vod bez měření se provede podle § 30 vyhlášky. Znečištění v t/rok se vypočte: průměrná roční koncentrace násobena ročním objemem vypouštěných odpadních vod a to v příslušných jednotkách.
Uvedené výpočty jsou shodné s postupem uplatňovaným při hlášení prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).
Č. j. povolení k vypouštění odpadních vod
Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Platnost povolení k vypouštění odpadních vod do (datum ukončení platnosti):
K bodu 4)
Ekonomické a technické údaje
Jednotkové náklady v Kč na 1m3 vyčištěných odpadních vod: ukazatel zahrnuje úplné vlastní náklady včetně prostředků obnovy vodovodů a kanalizací, které se týkají pouze čištění odpadní vody a nikoliv dopravy. Jedná se o formulář F podle přílohy č. 19a.
Spotřeba elektrické energie: zahrnuje se její spotřeba při čištění v ČOV včetně spotřeby na čerpání vody v areálu ČOV. Nezahrnuje se spotřeba elektřiny při čerpání pro dopravu odpadní vody v rámci stokové sítě.
K bodu 5)
Údaje o jakosti vypouštěné odpadní vody
Vyplňují se pro každou čistírnu odpadních vod.
p ..... je přípustná hodnota koncentrace z rozborů směsných vzorků vypouštěných odpadních vod podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
Analyzovaný vzorek ........ směsné vzorky podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 6)
Vlastník:
Uvede se IČO vlastníka, jehož majetek je provozován a je uveden v bodě 1) základních údajů této přílohy.
K bodu 8)
Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY
ČÁST 1
MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH
a) Přítok surové vody používané k úpravě na vodu pitnou a pro vodu bez úpravy - před desinfekcí. Vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem. V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky z jejich směsi. Kontrola jednotlivých zdrojů se provádí, pokud dojde k abnormální změně kvality směsné surové vody.
b) Voda v průběhu úpravy technologickou linkou, pokud existuje technologie úpravy. Kontrola vody v průběhu úpravy technologickou linkou se provádí, je-li to možné, mezi jednotlivými stupni; místa kontroly stanoví osoba odpovědná za technologii úpravy.
c) Výstup vyrobené vody z úpravny vody, výstup vyrobené vody zdravotně zabezpečené.
d) Strategická místa distribuční sítě včetně vodojemů.
e) Místa, kde pitná voda vytéká z kohoutků určených k odběru pro lidskou spotřebu. Tato místa se stanoví v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb.
ČÁST 2
MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ
Podle rozsahu ukazatelů a v závislosti na potřebných požadavcích monitorování se rozlišuje následující typy rozborů:
1. ÚPLNÝ ROZBOR
2. KRÁCENÝ ROZBOR
3. PROVOZNÍ ROZBOR
1. ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY
Úplný rozbor surové vody se stanoví vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22 a následně pro potvrzení kategorie surové vody.
Odběry vzorků a analýza v rozsahu úplného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.
Rozsah parametrů úplného rozboru surové vody se rozšíří o ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj surové vody.
Úplný rozsah rozboru surové vody
1) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22.
Poznámky k tabulce č. 1:
Ukazatel č. 37 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1,2,3-cd)pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.
Ukazatel č. 38 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů a jejich relevantních metabolitů.
Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.
Ukazatel č. 39: sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj vody.
K ukazatelům č. 40 a 41: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.
K ukazateli č. 48: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, zvláště organických mikropolutantů, a to od dosažení hodnoty At254 = 0,08.
2. KRÁCENÝ ROZBOR SUROVÉ VODY
Krácený rozbor surové vody slouží k upřesnění kategorie surové vody podle § 22 a ke stálému sledování jakosti. Přihlíží se i k výsledkům provozních rozborů.
V roce, kdy se provádí potvrzení kategorie surové vody úplným rozborem, úplný rozbor nahradí krácený rozbor.
Do rozsahu kráceného rozboru se zahrnují ukazatele dle tabulky č. 2, krácený rozbor se rozšíří o
a) ukazatele z úplného rozboru surové vody, které překračují více než 75% limitní hodnotu určenou pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.; pokud se následnými analýzami po dobu 2 kalendářních roků prokáže pokles hodnoty pod 75 % limitní hodnoty určené pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., je možné v rámci kráceného rozboru ukazatel ze sledování vyloučit. Podmínkou je, že v daném kalendářním roce budou provedeny alespoň 2 analýzy.
b) ukazatele, které se rovnají nebo překračují hodnotu kategorie A 2 určenou při předchozí kategorizaci surové vody (podle přílohy č. 13 k této vyhlášce).
c) ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro daný zdroj surové vody.
d) ukazatele, které významně kolísají v průběhu roku (výskyt sledovaného ukazatele ve dvou kategoriích, například sezónní změny).
Odběry vzorků a analýza v rozsahu kráceného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.
Minimální rozsah kráceného rozboru surové vody
1) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22.
Poznámky k ukazatelům tabulky č. 2:
K ukazatelům č. 17 a 18: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel. K ukazateli č. 23: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty At254 = 0,08.
3. PROVOZNÍ ROZBORY SUROVÉ VODY A VODY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI
1. Provozní rozbory vody slouží především k technologickému řízení provozu.
2. Rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a dle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy.
3. Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, které zajišťují požadovanou správnost a přesnost analýz.
4. Provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů. Funkčnost kontinuálních analyzátorů musí být pravidelně a prokazatelně ověřována.
5. Výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů jsou metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. a dle doporučení výrobce.
6. Odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.
7. Technologické zkoušky (zvláště určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.
V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory surové vody. Výběr z typických ukazatelů a rozšíření o další ukazatele, které jsou potřebné křížení provozu, určuje provozovatel v závislosti na proměnlivosti kvality surové vody, způsobu a složitosti technologie úpravy vody a dle výstupů z posouzení rizik provedeného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
Typické ukazatele provozních rozborů vody
Poznámky k tabulce č. 3:
1) Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.
2) Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody bude probíhat v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.
3) V případě kolísání, například z důvodu míšení více zdrojů.
4) Stanoví se v případě možného ovlivnění vodou povrchovou.
ČÁST 3
ROZBORY PITNÉ VODY
Kontrola profilů uvedených v části 1 pod body c), d), e) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 252/2004 Sb. Tato kontrola může být doplněna o provozní rozbory.
PROVOZNÍ ROZBORY PITNÉ VODY
1. Kontrola v distribuční síti v rozsahu provozního rozboru slouží k technologickému ověření řádného provozu distribuční sítě, nebo k ověření správnosti a účinnosti zásahů do distribuční sítě, ke kontrole čištění vodojemů a ke kontrole účinnosti opatření po stavebním zásahu.
2. Četnost a rozsah provozních rozborů v distribuční síti určuje provozovatel podle velikosti zásobované oblasti (podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti) dle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. a dle konkrétních nestandardních situací v zásobované oblasti. Tyto rozbory zabezpečují ověření řádného provozování distribuční sítě.
3. Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla za místem dávkování určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti.
4. Vzorky vyrobené upravované vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravy vody během ustáleného provozu.
5. Vzorky vody bez úpravy se odebírají na přítoku do vodovodních řadů během ustáleného provozu.
6. V případě přerušovaného provozu zdroje bez úpravy nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo vodojemu lze nahradit místo na odtoku odběrem z nejbližší akumulační nádrže nebo z distribuční sítě.
7. Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, které zajišťují požadovanou správnost a přesnost analýz.
8. Provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů. Funkčnost kontinuálních analyzátorů se pravidelně a prokazatelně ověřuje.
9. Výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů musí být metrologicky navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. a dle doporučení výrobce.
10. Odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.
ČÁST 4
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ
A) SUROVÁ VODA
Minimální četnost sledování surové vody v rozsahu úplného, kráceného a provozního rozboru je uvedena v tabulce č. 4.
V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, pak četnosti uvedené v tabulce č. 4 představují četnosti rozborů výsledné směsi surové vody.
Pokud se odebírá více vzorků za rok dle tabulky č. 4 a č. 5, odběr vzorků musí být rovnoměrně rozdělen v roce.
Pokud některý z parametrů kráceného rozboru surové vody dle tabulky č. 2 trvale v průběhu kalendářního roku vykazuje hodnotu nižší než 0,3 MH, resp. NMH pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., lze parametr sledovat s nižší četností, minimálně však jednou za 3 roky.
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
V rámci úplného rozboru se doporučuje střídat roční období.
V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji
(platí pro kategorii do 100 m3/den).
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
V rámci úplného rozboru se doporučuje střídat roční období.
B) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI
Četnost provozních rozborů ve stanovených místech kontroly mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a dle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy.
C) VYROBENÁ PITNÁ VODA, V DISTRIBUČNÍ SÍTI A U SPOTŘEBITELE
Kontrola profilů uvedených v části 1 pod body c), d), e) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí v souhrnu v definované četnosti podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
ČÁST 5
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRO ÚČELY PROVOZNÍ EVIDENCE
1. Výsledky rozborů se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorků, datu odběru, časovém rozpětí odběru vzorku, typ vzorku, jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2. Laboratoř, která provádí úplné a krácené rozbory surové a pitné vody se prokazuje platným osvědčením o akreditaci, nebo je držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace.
3. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle:
a. překročení počtu hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota, doporučená hodnota); pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody,
b. počtu nevyhovujících vzorků, (nevyhovující vzorek je ten, ve kterém alespoň jeden ukazatel ve vzorku překračuje limitní hodnoty vyhlášky č. 252/2004 Sb. podle typu: mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota),
c. počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli typu NMH.
4. Technické ukazatele, které nemají určen hygienický limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti). Zdravotně významné ukazatele, které nemají určen hygienický limit zvláštním právním předpisem, se hodnotí podle limitu určeného orgánem ochrany veřejného zdraví.
5. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají po dobu 5 10 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě.
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
ČÁST 1
MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY
ODPADNÍCH VOD
PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:
a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),
c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.
PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:
Odtok z volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.
ČÁST 2
MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ
B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)
C) PROVOZNÍ ROZBOR
Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.
D) ROZŠÍŘENÝ ROZBOR
Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt ČOV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky.
ČÁST 3
MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD
A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY NA PŘÍTOKU A ODTOKU35)
MÍSTA ODBĚRŮ:
a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) odtok z čistírny odpadních vod,
c) odpadní voda nečištěná (vypouštěná) z volné výustě.
Další ukazatele:
Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd):
V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě.
Typ vzorku:
Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.
Typ B - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.
Typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru vzorku.
Poznámka:
Vodoprávní úřad podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb. stanoví pro vypouštění odpadních vod mimo jiných podmínek četnosti a rozsahy rozborů vypouštěných (případně přitékajících) odpadních vod, které je nutné plnit. V případě, že vodoprávní úřad stanoví vyšší četnosti odběru, vyšší typ odběru vzorku a větší rozsah ukazatelů než jsou uvedeny v tabulce č. 1 této kapitoly, platí údaje z povolení vypouštění odpadních vod.
B) PROVOZNÍ ROZBORY NA PŘÍTOKU A ODTOKU
MÍSTA ODBĚRU:
a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) odtok z čistírny odpadních vod
x) Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu.
ROZSAH ROZBORU:
Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu a technologie čištění (obvykle CHSK, BSK, pH, NL, N-NH4)
Typ vzorku:
Obvykle Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.
Vzorek Typ A je možno nahradit provozním on-line měřením, případně i bodovým vzorkem
C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI
1. Četnost a rozsah provozních rozborů, technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.
2. Odběrná místa pro provozní rozbory mezi jednotlivými stupni:
a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (např. za sedimentací),
c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod,
d) místa pro sledování vlivu srážkových vod.
3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. Typ A) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.
D) PROVOZNÍ ROZBORY - KALOVÉ A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie.
ČÁST 4
KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu ČOV se zjišťují
a) rizikové prvky: arsen, olovo, kadmium, rtuť, zinek, měď, chrom, nikl,
b) obsah sušiny, ztráta žíháním.
x) Četnost určí provozovatel podle produkce kalu minimálně 1x za rok.
Pro účely dalšího nakládání s kalem se postupuje v souladu se zákonem o odpadech. Pro účely dalšího nakládání s kalem se postupuje dle rozsahu vyhlášky č. 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady), vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).
ČÁST 5
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE
1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (§ 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle povolení k vypouštění odpadních vod; toto hodnocení zahrnuje:
- dodržení emisních standardů tj. limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
- dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
- počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť),
- bilančních hodnot a koncentračních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod, určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
- bilančních a koncentračních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod určených v povolení k vypouštění odpadních vod.
4. Protokoly podle bodu 1 je možné vést i v elektronické podobě a uchovávají se po dobu 5 10 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě.
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
ŽÁDOST O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA
1. Žadatel - budoucí provozovatel:
A. Právnická osoba:
Název, popřípadě obchodní firma:
Adresa sídla:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Statutární orgán:
B. Fyzická osoba podnikající:
Jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma:
Obchodní firma nebo název:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Datum narození:
Adresa sídla:
C. V případě, že provozovna nebo provozovny jsou odlišné od sídla žadatele, uvedou se s označením pořadí jejich adresy.
D. Kopii oznámení živnosti volné „Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody” Živnostenskému úřadu, podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů a doručenku oznámení.
2. Odborný zástupce provozovatele podle § 6 odst. 2 písm. c) zákona a jeho kvalifikace:
Příjmení:
Jméno:
Titul:
Datum narození:
Adresa místa trvalého pobytu*:
Dosažené vzdělání:
Název školy:
Délka praxe:
Ve funkci:
3. Výčet vodovodů nebo kanalizací pro které má být povolení k provozování vydáno:
Poznámky:
Pokud některý z vodovodů nebo kanalizací provozně souvisí s vodovodem nebo kanalizací jiného vlastníka než je uvedený v bodě 4, označí se u pořadového čísla hvězdičkou.
Název majetku: uvede se název majetku, který je zaveden ve stávající evidenci vlastníka.
4. Vlastník vodovodů nebo kanalizací, uvedených v bodě 3:
A. Právnická osoba:
Název, popřípadě obchodní firma:
Adresa sídla:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Statutární orgán:
B. Fyzická osoba:
Jméno, jména a příjmení, popřípadě obchodní firma:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Datum narození:
Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu:
V případě spoluvlastnictví vodovodů nebo kanalizací se uvede spoluvlastník.
A. Fyzická osoba:
Jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma:
Datum narození:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu (PSČ, obec, ulice, číslo popisné, číslo orientační):
B. Právnická osoba:
Název, popřípadě obchodní firma:
Adresa sídla:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Poznámka:
1. Stanovený elektronický formulář této žádosti ve formátu XLS nebo XLSX je zveřejněn na internetových stránkách ministerstva.
2. K žádosti se přikládají doklady podle § 6 odst. 12 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a v případech, kdy vodovod nebo kanalizace provozně souvisí s vodovodem nebo kanalizací jiného vlastníka se přikládá kopie písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo kanalizací podle § 6 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona.
* Údaj o adrese místa trvalého pobytu lze nahradit údajem o místě hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí.
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY
I. BYTOVÝ FOND
Byty.
1. na jednu osobu bytu s tekoucí studenou vodou mimo byt za rok 15 m3
2. na jednu osobu bytu bez tekoucí teplé vody (teplé vody na kohoutku) za rok 25 m3
3. na jednu osobu bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok 35 m3
Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody. Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě.
V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody.
Rodinné domy.
Na jednu osobu bytu v rodinném domu (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m3 na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod. Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond.
Rekreační chaty (chalupy).
Na jednu osobu rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2, 3 i s připočtením 1 m3 jako u rodinného domu, vše s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku využívána. Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona.
Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod v případech, kdy odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace podle § 19 odst. 7 zákona:
V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle položek č. 1, 2 a 3 v odběru pro bytový fond, je-li důvodem kropení zahrady, je větší než 30m3 se množství nevypouštěných vod stanoví podle položek 63 až 66 směrných čísel. V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle směrných čísel, je li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod., je větší než 30m3, se množství nevypouštěných vod stanoví odborným výpočtem ve vazbě na produkci.
V případech vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) se množství odpadních vod stanovuje podle směrných čísel.
II. VEŘEJNÉ BUDOVY, ŠKOLY
a) je uvedena základní potřeba vody - ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly;
b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20;
c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu.
kancelářské budovy
školy
mateřské školy a jesle s celodenním provozem
III. HOTELY. UBYTOVNY. INTERNÁTY
(směrná čísla pouze pro ubytování)
IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ
Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda
V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ
