§ 69

3.7.2.1.39 § 69

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

Dotaz č. 1

Porušila fyzická osoba, která je majitelem automobilu a tento automobil rozebrala a rozprodala na náhradní díly, ustanovení § 37 odst. 1 zákona o odpadech, a může jí být za tento čin uložena pokuta podle § 69 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech?

Podle § 37 odst. 1 je každý (tedy i nepodnikající fyzická osoba), kdo se zbavuje autovraku, povinen autovrak předat pouze osobám, které jsou provozovateli zařízení ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků. Potvrzení o převzetí autovraku má povinnost bezplatně vystavit provozovatel zařízení ke sběru autovraků, jestliže byla odevzdána alespoň karosérie s označením identifikačního čísla VIN a motor s označením identifikačního čísla, pokud bylo uvedeno v osvědčení o registraci vozidla (§ 37b odst. 1 písm. d). Podle § 69 odst. 1 písm. a) uloží místně příslušný obecní úřad pokutu až do výše 20 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že se zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazené z registru vozidel v rozporu s tímto zákonem.

Je sice možné namítat, že pokud vlastník vozidla toto vozidlo rozebere a rozprodá na náhradní díly, nezbavil se vozidla jako odpadu (autovraku) a jelikož vozidlo bylo jeho soukromým majetkem, potom pokud neohrožuje životní prostředí a zdraví lidí, není možné mu nakazovat, jak s ním naložit. Ale ustanovením § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se výslovně stanoví, že s žádostí o trvalé vyřazení vozidla z registru předloží vlastník motorového a přípojného vozidla, nejedná-li se o případ podle § 13 odst. 1 písm. a) (tj. když motorové a přípojné vozidlo zaniklo), i doklad o likvidaci vozidla. Pokud tedy vlastník vozidla nechce mít problémy s vyřazením vozidla z registru motorových vozidel, musí odevzdat oprávněné osobě alespoň části vozidla s označením identifikačního čísla VIN, což je minimální požadavek v zájmu ochrany životního prostředí a máme za to, že není zásadním zásahem do vlastnických práv majitele vozidla.

Jestliže vlastník neodevzdal v souladu s § 37b odst. 1 písm. d) oprávněné osobě alespoň části vozidla s vyznačeným identifikačním číslem, nezbavil se v souladu se zákonem o odpadech autovraku, který se přinejmenším jeho rozebráním na součástky nepochybně z vozidla stal. Příslušný obecní úřad je kompetentní za tento přestupek uložit pokutu až do výše 20 000 Kč.

Dotaz č. 2

Občan s trvalým pobytem v obci si na dobu neurčitou smluvně zapůjčil k řádnému užívání garáž a pozemek na katastrálním území této obce od spolumajitele pozemku. Na pozemek záhy začal navážet movité věci, které, jak sám uvádí, opravuje, aby je mohl dále užívat. Nevyužitelné věci odváží do místní sběrny odpadů do sběrných dvorů obce.

Na jeho činnost podala několikrát stížnost majitelka sousedního pozemku. Obecní úřad, odbor ŽP postoupil věc ČIŽP k řešení jako přestupek podle § 69 odst. 2 písm. a) a c) zákona o odpadech. Dále stížnost postoupil přestupkové komisi OÚ k řešení jako přestupek podle § 47 odst. 1 písm. d) zákona č. 100/1990 Sb., o přestupcích. Oba orgány udělily občanovi pokuty v celkové výši 17 000 Kč, které však občan nezaplatil.

Pracovníci odboru ŽP provedli v průběhu roku 2009 a 2010 šest kontrol, přičemž při poslední z nich byl již pozemek téměř celý zarovnaný uloženými věcmi (zejména elektrospotřebiče, pneumatiky, kovové předměty, nábytek, matrace atd. Některé byly v plastových pytlích, něco překryto plastovou fólií. Hromada věcí stále narůstá do výšky, takže přes oplocení pozemku je vidět z veřejného prostranství i z okolních pozemků.

Zapůjčený pozemek je veden jako orná půda, takže byl případ řešen i podle § 3 odst. 1 a 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, do stanoveného termínu. Spolumajitel proti tomuto rozhodnutí podal odvolání a odbor ŽP nyní předává spis odvolacímu orgánu. Dále odbor ŽP podal žádost o rozhodnutí v pochybnostech, zda je movitá věc odpadem, na příslušný krajský úřad.

Peněžité sankce neměly na občana výchovný účinek a ten v navážení věcí na pozemek pokračuje. Máme proto tyto dotazy:

1. je možné řešit tuto věc ještě jinými ustanoveními zákona o opadech, tak, aby mohlo být dosaženo vyklizení pozemku, např. exekucí?

2. Odbor ŽP se zabýval i možností využít pro řešení této věci § 79 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech a odklidit věci na náklady povinné osoby, hrozí-li poškození životního prostředí. Lze toto ustanovení použít v popsaném případě?

3. Jsou vyřazené elektrospotřebiče, uložené na tomto pozemku, odpadem? Nebo podléhají zpětnému odběru podle zákona o odpadech?

Úvodem nám dovolte, abychom vyjádřili svou pochybnost o tom, že by tento konkrétní případ mohl být definitivně vyřešen pouze na základě právních předpisů ochrany životního prostředí. Podle Vašeho popisu situace a jejího vývoje je zřejmé, že pokusy o její řešení již učiněny byly - uložení sankcí však nezabránilo dalšímu navážení movitých věcí na pozemek. Ani platné právo životního prostředí nemá prakticky jiné možnosti, než odvoz odpadu, uložení pokuty a stanovení nápravných opatření. Pokud občan pokuty nezaplatí, nápravná opatření neprovede a dál bude v činnosti pokračovat, potom zřejmě není jiná možnost řešení, než odnětí svobody podle trestního zákona.

Vzhledem k podstatě věci - shromažďování odpadů, je nutné se řídit především zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“). Možnosti sankčního postihu, případně uložení nápravných opatření nepodnikajícím fyzickým osobám, zvláště pak v případech, kdy nedovolenou činnost provozují ve vlastní nebo pronajaté nemovitosti, byly vždy problémem, a to nejen podle tohoto, ale i dalších složkových předpisů ochrany životního prostředí. Je ale možné konstatovat, že po novelizaci zákona o odpadech zákonem č. 314/2006 Sb., kterou se s účinností dnem jejího vyhlášení (22. 6. 2006) mění nejen zákon o odpadech, ale i nový trestní zákoník – č. 40/2009 Sb., se značně rozšířily možnosti postihu fyzických osob právě za nezákonné shromažďování odpadů na místech, která k nakládání s odpady nejsou určena.

Citovanou novelou byl doplněn § 69 zákona o odpadech - Přestupky - mimo jiné o skutkové podstaty přestupků, za které inspekce životního prostředí ukládá pokutu fyzické osobě až do výše 1 milionu Kč. Jedná se o nový odst. 2 § 69 zákona o odpadech ve znění:

1. (2) Inspekce uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že

   1. převezme odpad do svého vlastnictví,

   2. přepravuje odpad v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů (nařízení EP a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů),

   3. soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě.

Samozřejmě v tomto směru jsou i jiné možnosti, vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 200/190 Sb., o přestupcích, zákon č. 40/2009 Sb., Občanský zákoník aj.). Na základě právních předpisů ochrany jednotlivých složek životního prostředí (např. zákon č. 254/2001 Sb., o ochraně vod) lze většinou postupovat pouze v případech, že je těmito odpady ohroženo lidské zdraví nebo životní prostředí. V případě, že nehrozí poškození lidského zdraví nebo některé ze složek životního prostředí a je znám ten, kdo odpad protiprávně shromažďuje a jinak s ním nakládá na místech k tomu neurčených, je možné použít zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, který v § 10 písm. d) stanoví, že obec může ve své samostatné působnosti ukládat obecně závaznou vyhláškou povinnosti k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně atd. a v § 57 odst. 1 téhož zákona se stanoví, že obec může uložit pokutu do 10 000 Kč fyzické osobě, která čistotu…