Charakteristika nebezpečí při práci v zemědělství

6.19.1

Charakteristika nebezpečí při práci v zemědělství

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

RV je komplex činností, zahrnující lidského činitele, technická zařízení (dopravní prostředky, mobilní a stacionární stroje, zemědělskou mechanizaci, technologie), energie a výsledné produkty rostlinné výroby a pracovní prostředí, v rámci kterého jsou pracovní činnosti prováděny.

Jedná se zejména o sezonní práce v závislosti na nutnosti jejich provedení v časově různých, někdy i extrémních klimatických a pracovních podmínkách. Charakteristická rizika pro odvětví rostlinné výroby, o kterých bude dále pojednáno, mohou tak být umocněna dalšími faktory a vlivy, které se v jiných oborech v takovém rozsahu nevyskytují, jako je např., chlad, déšť, mokro, mlha, vítr, vysoké teploty, ale i prach apod. Svou roli sehrává i závislost na terénních podmínkách. Typickým rysem rostlinné výroby je široký sortiment a odlišnost typů používaných mechanizačních prostředků jak pro přípravu a zpracování půdy, setí či sázení, tak i sklizeň v návaznosti na druhu výsledného produktu. Tato specifičnost klade i zvýšené nároky na dostatečnou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti pro obsluhu.

• Povětrnostní vlivy – vítr, bouře, chlad, déšť, sněžení, mráz, horko, sluneční záření.

• Úroveň vědomostí a praktických dovedností zaměstnance.

• Momentální stav zaměstnance z hlediska splnění biologických potřeb a jeho psychický a fyzický stav – hlad, žízeň, potřeba vyměšování, rodinné problémy, pracovní stres.

• Ostatní nebezpečí vyplývají z charakteru konkrétní práce, technologie a uspořádání pracoviště.

Proměnných faktorů ovlivňujících výskyt dalších nebezpečí je nespočet.

Při výběru hlavních rizik jsme vycházeli z několikaletých rozborů kombinace četnosti (tzn. pravděpodobnosti) a závažnosti pracovních úrazů, ke kterým v zemědělství došlo. Hlavní rizika zahrnují proto v sobě kombinace závažnosti a četnosti. Výsledky (následky) tohoto rozboru v sobě zahrnují jednak závažné případy úrazů s vážnými nebo těžkými následky s menší četností a na druhé straně značnou četnost případů s menší závažností, jako jsou např. úrazy na komunikacích při chůzi, pády předmětů, manipulaci s břemeny apod. Tyto případy jsou z hlediska rizika uvedeny do následujícího přehledu.

Z hlediska četnosti a závažnosti jsou nejvýznamnějším zdrojem pracovních úrazů dopravní a mechanizační prostředky, zejména traktory, přívěsy a návěsy.

Přehled možných nebezpečí při ručním provádění zemědělských prací za použití ručního nářadí a nástrojů:

Mechanická nebezpečí:

• namožení (bolesti) zad

• pády osoby na rovině, případně na nerovném terénu, možnost zakopnutí a pádu, uklouznutí po vlhkém terénu,

• pořezání při práci a přecházení s nástroji s ostřím,

• píchnutí o ostré předměty, drátek, části strojů a technických zařízení,

• propíchnutí nohy při zapichování chmelovodiče.

Tepelné nebezpečí

• Nadměrné teplo (sluneční záření v letních měsících)

• Chlad, vlhko

Za nebezpečné z hlediska ohrožení života a zdraví při práci v rostlinné výrobě při použití mechanizačních prostředků lze označit:

Mechanická nebezpečí:

• Vtažení částí těla způsobují chybějící kryty kloubových hřídelí – interakce pohybujícího se hřídele s lidským organismem, jejímž následkem může být vážné poškození organismu vedoucí až ke smrtelnému úrazu.

• Namotání částí těla způsobují chybějící kryty převodových částí řemenových a řetězových převodů, šnekových dopravníků, šrotovníků, sušiček obilí apod.

• Amputace a zlomeniny horních končetin, způsobené čištěním, opravami a údržbou strojních zařízení bez vypnutí pohonu

Motorové silniční dopravní prostředky

• uklouznutí, pád, podvrknutí nohou při používání prostředků výstupu a sestupu,

• úrazy různého charakteru při dopravních nehodách;

  totéž platí pro zvláštní stroje zemědělské, navíc

• zasažení osoby odmrštěným materiálem, přejetí, naražení,

• přitlačení osoby při připojování a odpojování strojů a přípojných zařízení,

• pád osoby z ložné plochy při nakládce, skládání a manipulaci s materiálem na ložné ploše,

• pád přívěsné oje na nohu obsluhy.

• přejetí, přimáčknutí při řízení a jízdu strojem – nežádoucí pohyb

• zavalení nebo přimáčknutí strojem vlivem narušení stability mobilních strojů z důvodu překročení povolené svahové dostupnosti, nevhodného terénu nebo podmínek

• náraz, přimáčknutí apod. vlivem nefunkčního blokovacího, pojistného a brzdicího zařízení

• pády na komunikaci – silnice, cesty apod., vnitropodniková komunikace a pracoviště

• materiál, předměty – působení ostrými hranami

• pád z vyvýšených pracovišť – schody, žebříky

• namožení při manipulaci s břemeny a materiálem

• pád do nezabezpečených otvorů, skladovacích zařízení sypkých materiálů apod.

Pohyblivé pracovní plošiny pro práce ve chmelnicích vytvářejí specifická nebezpečí a v nedávné minulosti způsobila smrtelné zranění obsluhy.

• havárie při provozu na pozemních komunikacích

• převrácení traktoru

• pád–sjetí hydraulické plošiny do spodní polohy

• destrukce kovových částí plošiny

• pád osoby z plošiny

• propadnutí obsluhy plošiny roštovou podlahou pracovní plošiny

• chemické nebezpečí

• zranění ruky a očí při práci s drátkem

• navinutí, namotání

• uklouznutí, pád

• úraz při osazování plošiny na traktor

• úraz elektrickým proudem

• zranění obsluhy plošiny při podjíždění příčných drátů konstrukce chmelnice

Během vegetace je nezbytné zajistit průběžnou péči o rostliny s cílem ochránit rostliny před rozličnými druhy plevelů, škůdců a chorob. K tomu účelu jsou v zemědělství používány různé druhy chemických prostředků, které jsou v souhrnu označovány jako pesticidy.

Poznámka: Podle účelu jejich použití rozlišujeme pesticidy na:
Herbicidy – prostředky na hubení plevelů
Fungicidy – prostředky proti houbovým chorobám a plísním
Insekticidy – prostředky proti škodlivému hmyzu (dotykové)
Rodenticidy – působící proti škodlivým hlodavcům
Akaricidy – působící proti zárodkům hmyzu
Arboricidy – působící proti nežádoucím dřevinám
Mořidla osiv – působící proti zárodkům rostlinných chorob
Desinkancia – látky používané k vysušování rostlin
Defolincia – látky používané k odstraňování listů

K aplikaci na kulturu dochází např. formou postřiku, rosení, poprášení, zálivky apod., většinou za použití samojízdných nebo přípojných postřikovačů a poprašovačů. Pesticidy často obsahují účinnou látku, ohrožující zdraví nebo život lidí, zvířat, popř. poškozují životní prostředí.

Nebezpečí při nakládání s chemickými látkami a přípravky:

• otravy působením nebezpečných látek a přípravků

• fyzická námaha při manipulaci a přemísťování přenosného potrubí, skládání a rozkládání postřikovacího rámu na poli

• udušení, otrava pracovníka při vstupu do cisterny, dopravní nehoda, převrácení stroje při přepravě chemických látek nebo při jejich aplikaci

• působení chemických látek obsažených v průmyslových hnojivech na pokožku, dýchací cesty, sliznice apod.

• znečištění životního prostředí skladovanými přípravky (zejména podzemních vod)

• požití přípravků na ochranu rostlin v důsledku záměny obalů

• působení žíravin (kyselin a louhů) je nebezpečné bez ohledu na druh, teplotu, koncentraci a délku působení) na pokožku, oči a sliznice (obzvlášť nebezpečné je zasažení očí). Zasažení zásadami je nebezpečnější (vzniká kolikvační nekróza – tkáň je rozbředlá) než kyselinami (koagulační nekróza – různě zbarvený příškvar);

• Při expozici par, aerosolu a plynu nízké koncentrace v ovzduší vzniká pálení v nose, rýma, pálení v krku, chrapot, kašel, pocit dušení, pálení spojivek, slzení, zarudnutí kůže. Vysoké koncentrace v ovzduší způsobují otok hrtanu, dušnost, kašel, svírání na hrudníku a bolest za hrudní kosti, plicní otok s vykašláváním krví do růžova zpěněného sputa, nebezpečí úmrtí, poškození rohovky, na kůži navíc vznikají puchýře.

• Při vniknutí do oka a potřísnění očí dochází k poleptání tkání v okolí očí, těžké poškození rohovky (vředy až proděravění), může vzniknout až oslepnutí

• Při potřísnění kůže podle koncentrace a délky působení vzniká poleptání I. až III. stupně. Při lehkém postižení se objevuje pocit pálení a bolesti, pokožka je zarudlá, okolí lehce oteklé, při vyšších koncentracích se objevují na zarudlé kůži puchýřky a vysoké koncentrace způsobují hlubokou nekrózu. Rozsáhlé poleptání může i usmrtit.

• Při požití nastane poleptání rtů, úst, hltanu s překrvením a oteklým okolím, postižený zvrací a má průjem, i krvavý, bolesti jícnu a žaludku s následným vývojem šoku (celkové ochabnutí sil, dušnost, cyanóza – modravé zbarvení kůže dobře viditelné na rtech, ušních boltcích a konečcích prstů, orosení studeným potem), který může vést ke smrti. Přežije-li postižený stadium šoku, hrozí proděravění trávicího traktu, následné záněty osrdečníku a pobřišnice a zejména jizevnaté zúžení jícnu a pyloru (část žaludku). Podle koncentrace a délky působení vzniká poleptání I. až III. stupně. Při lehkém postižení se objevuje pocit pálení a bolesti, pokožka je zarudlá, okolí lehce oteklé, při vyšších koncentracích se objevují na zarudlé kůži puchýřky a vysoké koncentrace způsobují hlubokou nekrózu. Rozsáhlé poleptání může i usmrtit. Vdechování výparů chemikálií, vdechování žíravin, vdechování prachu, který vzniká při rozmíchávání, při manipulaci se sypkými hmotami (navažování, dávkování, rozsypávání apod.) může způsobit bezdeší a současně i zástavu srdeční činnosti.

• Alergické reakce v důsledku expozice nejrůznějších látek.

• Kontakt s výpary na rukou, v podpaždí a na obličeji (např. i v důsledku nepřiléhajících OOPP), projevuje se zapálením a zarudnutím pokožky. Tyto jedovaté výpary způsobují také druhotná onemocnění, která se vesměs špatně hojí.

Při výčtu chemických látek a prostředků, používaných v zemědělství v rostlinné výrobě, nelze pominout benzin, naftu a minerální oleje (LTO, mazací oleje apod.), u kterých byly prokázány karcinogenní účinky.

• Motorová nafta – podle zákona č. 356/2003 Sb. v platném znění je tento výrobek klasifikován jako nebezpečná chemická látka. Motorová nafta je klasifikována jako karcinogenní látka 3. kategorie, zdraví škodlivá. Dráždí oči a kůži, při požití může vyvolat poškození plic, opakovaná expozice může vyvolat vysušení nebo popraskání kůže.

• Benzin je vysoce hořlavý, toxický pro vodní organismy, nepříznivý dlouhodobý efekt pro vodní prostředí. Zdraví škodlivý. Při nadýchání působí narkoticky a dráždí sliznice a oči. Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.

• Motorové oleje – Odmašťovací vlastnost přípravku může při dlouhodobém nebo opakovaném styku s pokožkou způsobit zhoršení stavu existující dermatitidy (stav pokožky). Obsahuje rozličná aditiva, která mohou vyvolat alergickou reakci. Může vytvořit olejový film, který může vést k odkysličení vody. Možné škodlivé účinky pro vodní organismy.

• Technologie v rostlinné výrobě mají určitou posloupnost a návaznost jednotlivých činností, operací a zařízení.

Mechanická nebezpečí

• přiražení, přejetí apod. při navážení nebo odvážení zrnin dopravními prostředky

• zasypání a udušení obsluhy sila na skladování obilovin v případech, kdy je obsluha vlivem nevhodně navržené technologie práce nucena vstupovat na uskladněné zrno

• nebezpečí zachycení obsluhy zařízením s posuvnými nebo rotujícími částmi. šnekové, pásové, příp. jiné dopravníky v místě vstupu a výstupu materiálu včetně tratí

• možnosti pádu z vyvýšených pracovišť, z obslužných lávek při opravách a údržbě strojního zařízení.

Tepelná nebezpečí

• nebezpečí popálení při kontaktu obsluhy s horkými částmi zařízení u sušáren obilovin

• nebezpečí požáru a výbuchu s ohledem na vyskytující se prašnost

Chemické nebezpečí

• nebezpečí otravy při používání zařízení na moření osiva (pokud zařízení nejsou plně hermetizována nebo zajištěna jiným vhodným způsobem, např. odsáváním od všech předpokládaných zdrojů úniku škodlivin).

Fyzikální nebezpečí

• Úraz elektrickým proudem

• nevhodná pracovní poloha u dopravníků, na dopravních cestách, u přebíracích stolů, nevhodné stanoviště obsluhy z hlediska optimalizace pracovní polohy při práci

• hlučnost, prašnost u odhliňovačů, rozdružovadel a předtřídiče

• zachycení obsluhy při čištění zařízení při zanášení a ucpávání pracovních ústrojí při nevypnutém pohonu zařízení

• poškození páteře při manipulaci s břemeny (pytle, palety apod.)

• dopravní a manipulační prostředky

• namotání, skalpování, případně vtažení hnacími převody, řemeny, hřídeli apod.

Nebezpečí při obsluze linek na posklizňové zpracování ovoce a zeleniny jsou vzhledem k podobnosti technologie podobná jako u linek pro brambory.

Tepelná nebezpečí

• opaření hrozí u zařízení na tepelné zpracování brambor, v případě špatné manipulace anebo technické závady u tlakových autoklávů

Fyzikální nebezpečí

• Úraz elektrickým proudem

• udušení při vzniku vysoké koncentrace CO₂,

• pády z obslužné lávky vertikální silážní a senážní věže, vybavené horními vybírači, je-li nutná oprava vybírače,

• zachycení obsluhy točivými částmi stroje příjmovým, dávkovacím a naskladňovacím zařízením

• výron a exploze plynu

Tepelná nebezpečí

• vznik požáru, popálení – nebezpečí požáru, pokud není sledována teplota v senážních věžích, požár bubnové sušičky

• Popálení až uhoření v…