Havarijní plány ohrožujících objektů

8.1.1

Havarijní plány ohrožujících objektů

Mgr. František Molnár

 NahoruÚvod

Pokud chceme hovořit o havarijních plánech (vnitřních a vnějších) ohrožujících objektů, to je objektů, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, musíme si podrobněji povšimnout zákonů, které tuto problematiku řeší, a procesů, které vytvoření zmíněných plánů předcházejí.

 NahoruPojem havarijní plán

V § 10 tento zákon uvádí, že "Havarijní plán je dokument, v němž jsou uvedeny popisy činností a opatření prováděných při vzniku závažné havárie vedoucí ke zmírnění jejích dopadů, zejména scénáře odezvy na závažnou havárii, modifikované na místní specifika a případně i na časový souběh několika událostí.

1. uvnitř objektu nebo u zařízení (dále jen "vnitřní havarijní plán“), nebo

2. v okolí objektu nebo zařízení (dále jen ,vnější havarijní plán‘).“

Zákon č. 353/1999 Sb. byl zrušen a nahrazen zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií, dále jen "zákon 59“), (byl vydán 8. 2. 2006, s účinností od 1. 6. 2006). Výše uvedená definice "vnitřního“ a "vnějšího havarijního plánu“ však již v tomto novém zákoně není.

 NahoruProváděcí předpisy

V dalším textu budeme tedy hovořit pouze o zákonu 59 – o zákonu o prevenci závažných havárií.

 NahoruZákon o prevenci závažných havárií

Pro účely zákona 59 se rozumí mimo jiné:

• objektem celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, v užívání právnických osob a podnikajících fyzických osob,

• zařízením technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje také všechny části nezbytné pro provoz, například stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory,

• nebezpečnou látkou vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, uvedené v příloze č. 1 k zákonu 59 ( tabulce I nebo splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu tabulce II) a přítomné v objektu nebo zařízení jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, zbytek nebo meziprodukt, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě havárie,

• závažnou havárií mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku,

• zdrojem rizika (nebezpečím) vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie,

• rizikem pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností,

• zónou havarijního plánování území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad, v jehož působnosti se nachází objekt nebo zařízení, uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu,

• scénářem variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících a nebo probíhajících jako činnosti lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie.

 NahoruProces přípravy na zpracování plánů

Pozn.: podle množství nebezpečných látek se objekty dělí do dvou skupin – skupiny A s menším a skupiny B s větším množstvím nebezpečných látek.

 NahoruNávrh na zařazení objektu do skupiny A nebo B

Jestliže právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B, ale množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je větší než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k zákonu 59 ( sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II), je povinna tuto skutečnost protokolárně zaznamenat, protokol včetně seznamu uložit pro účely předložení kontrolním orgánům a stejnopis protokolu včetně seznamu zaslat krajskému úřadu(§ 4 zákona – Protokol o nezařazení).

Návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B (dále jen "návrh na zařazení“) provozovatel předkládá krajskému úřadu. Krajský úřad po posouzení návrhu na zařazení do skupiny A nebo skupiny B vydá rozhodnutí o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B. Krajský úřad posoudí protokol o nezařazení, a zjistí-li skutečnosti, které odůvodňují zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo do skupiny B, zahájí řízení o zařazení. Krajský úřad dále určí, na základě zaslaných návrhů na zařazení a protokolů o nezařazení, objekty nebo zařízení, kde se pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie mohou zvýšit v důsledku domino efektu, a tyto objekty nebo zařízení zařadí rozhodnutím do skupiny A nebo skupiny B.

 NahoruObjekty zařazené do skupiny A
Bezpečnostní program

 NahoruZpracování programu

Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A je povinen zpracovat bezpečnostní program. Zpracuje nejprve návrh bezpečnostního programu na základě výsledků analýzy a hodnocení rizik závažné havárie a uvede v něm zásady…