dnes je 25.5.2024

Input:

KOM (2011) 13

31.3.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4.1.1
KOM (2011) 13

Ing. Bohumil Beneš a kolektiv autorů

V Bruselu 19. ledna 2011

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o tematické strategii pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci
1. Úvod

Odpadová politika Evropské unie přispívá ke zvýšení účinnosti využívání zdrojů v EU a snížení nepříznivých vlivů na životní prostředí a zdraví občanů v průběhu životnosti zdrojů. Tematická strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci ("strategie“) 1, která byla přijata v roce 2005, stanoví dlouhodobý cíl, aby se Evropská unie stala recyklační společností, jež se snaží předcházet vzniku odpadů a využívá odpady jako zdroje. Za tímto účelem strategie definuje klíčové činnosti vedoucí k modernizaci stávajícího právního rámce a podpoře předcházení vzniku odpadů, jejich opětovného používání a recyklace, kdy odstranění odpadů představuje pouze poslední řešení.

Toto sdělení přezkoumává pokrok při dosahování cílů strategie a výsledky zařadí do hodnocení šestého akčního programu pro životní prostředí 2.

Jeho součástí je pracovní dokument útvarů Komise, který poskytuje další informace o klíčových činnostech zmíněných a podrobné odkazy k údajům použitým a právním předpisům uvedeným níže. Obsahuje i shrnutí hlavních zjištění konzultací se zúčastněnými stranami.

2. Pokrok v oblasti klíčových činností strategie

K dosažení svých cílů strategie identifikovala 7 klíčových činností. V této části se posuzuje pokrok dosažený při provádění těchto činností.

Provádění a prosazování stávajících právních předpisů EU o odpadech

Od roku 2005 Komise zintenzivnila činnosti podporující zlepšení provádění a prosazování acquis EU zabývajícího se problematikou odpadů na vnitrostátní úrovni. Uspořádala více než 60 setkání, přes 40 akcí ke zvýšení povědomí o dané oblasti a výměně informací, které se konaly ve všech členských státech. Ve snaze vyřešit problémy s nejednotným výkladem bylo vydáno 5 pokynů EU k výkladu a provádění hlavních koncepcí právních předpisů o odpadech.

Ve spolupráci s vnitrostátními kontrolními orgány bylo ve 22 členských státech a sousedních zemích provedeno více než 10 000 společných kontrol přepravovaných odpadů, které prokázaly, že okolo 19 % přeshraničních přeprav odpadu porušuje právní předpisy o odpadech. Finanční podpora ke zlepšení nakládání s odpady byla poskytnuta v rámci politiky soudržnosti. Mezi roky 2005 a 2006 bylo na uzavírání nebo rekultivaci nelegálních skládek odpadu, rozvoj infrastruktury pro nakládání s odpady a podporu samostatných systémů sběru a recyklace odpadu vynaloženo okolo 4,1 miliardy EUR.

Nedávná zpráva Komise potvrzuje trvající stav nedostatečného provádění, což vede k tomu, že se ve značném měřítku nedaří dosahovat dohodnutých cílů ochrany životního prostředí v praxi a dochází ke zviditelnění významných rozdílů mezi členskými státy. Na konci roku 2009 v průměru 20 % zahájených řízení o nesplnění povinnosti v oblasti životního prostředí souviselo s právními předpisy o odpadech.

Zjednodušení a modernizace

Komise od okamžiku přijetí strategie soustavně vykonává činnosti vedoucí k úspornějším právním předpisům EU o odpadech s cílem poskytnout základnu pro trvale udržitelný rozvoj.

Revidované nařízení o přepravě odpadů 3 vstoupilo v platnost v roce 2007 a posiluje a zjednodušuje stávající postupy pro kontrolu přepravy odpadů a zároveň zlepšuje spolupráci mezi členskými státy. Směrnice o odpadech ze zpracování oxidu titaničitého byly sloučeny do nové směrnice o průmyslových emisích 4, která u činností spadajících do její oblasti působnosti snižuje administrativní zátěž na úrovni EU o 32 milionů EUR.

V roce 2008 Komise navrhla dále modernizovat a zefektivnit směrnice o odpadech z elektrických a elektronických zařízení (směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)) 5 a směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních 6) a zajistit soulad s později přijatými právními předpisy, jako např. nařízením o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) 7 a směrnicí o odpadech 8. Návrh Komise týkající se registračních požadavků v rámci směrnice OEEZ by mohl vést ke snížení administrativní zátěže ve výši až 66 milionů EUR.

Směrnice o odpadech dále modernizovala a zjednodušila acquis upravující problematiku odpadů. Např. ustanovení směrnice o nebezpečných odpadech a směrnice o nakládání s odpadními oleji byla přenesena do směrnice o odpadech a došlo k zefektivnění požadavků na vnitrostátní plány nakládání s odpadem. Komise prostřednictvím následného (ex post) hodnocení plánovaného na rok 2011 dále posoudí možnost zlepšení konzistentnosti acquis Evropské unie upravujícího problematiku odpadů. V neposlední řadě byl brán ohled na mnohá doporučení skupiny na vysoké úrovni pro administrativní zátěž.

Zavádění přístupu životního cyklu do odpadové politiky

Přístup životního cyklu sleduje dopady na životní prostředí po celou dobu životnosti produktu, od získávání zdrojů až po fázi jeho odstraňování. Odpadová hierarchie na prvním místě podporuje předcházení vzniku odpadu a poté následuje opětovné používání, recyklace a využívání, přičemž odstraňování odpadu by mělo být poslední možností. Vzhledem k tomu, že různé metody nakládání s odpady mohou mít na životní prostředí a zdraví občanů různý dopad, členské státy se mohou od odpadové hierarchie odchýlit, je-li to zdůvodnitelné podle přístupu životního cyklu. Komise tento nástroj využije při posuzování vnitrostátních plánů nakládání s odpadem a v roce 2011 vypracuje pokyny, jak jej využívat v odpadových politikách.

Směrnice o odpadech ve snaze dále podpořit přístup životního cyklu také modernizovala koncepci "odpadu“. Objasnila například rozdíl mezi odpady a "vedlejšími produkty“ a představila kritéria, kdy odpady přestávají být považovány za odpady. Došlo ke zjednodušení a modernizaci definice "využívání energie“ a byl zaveden koncept minimální energetické účinnosti, který zjednodušuje fungování vnitřního trhu. Směrnice o ekodesignu 9 uplatňuje přístup životního cyklu při stanovení opatření pro ekodesign výrobků ke zlepšení jejich vlivu na životní prostředí.

Předcházení vzniku odpadů

Předcházení vzniku odpadů zůstává v oblasti s nakládání s odpady jasnou prioritou. Od přijetí strategie zavedla směrnice o odpadech několik nových ustanovení s cílem maximalizovat úsilí o předcházení vzniku odpadů, a to zejména prostřednictvím vnitrostátních programů na předcházení vzniku odpadů. Komise vydá pokyny pro předcházení vzniku odpadu a aktualizuje soubor příkladů nejlepší praxe získaných napříč EU.

Další právní předpisy jako např. směrnice o bateriích 10 a směrnice o nakládání s odpady z těžebního průmyslu 11, obě přijaté v roce 2006, nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, směrnice o průmyslových emisích a směrnice o ekodesignu mají potenciál zlepšit předcházení vzniku odpadů. Další iniciativy zabývající se aspekty souvisejícími s designem, výrobou a spotřebou byly v roce 2008 zahájeny přijetím akčního plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu 12.

V roce 2009 byl s podporou Komise představen Evropský týden předcházení vzniku odpadů.

Zlepšování znalostní základny

Fakticky podložená tvorba politik zůstává jednou ze zásad Komise a zahrnuje i komplexní oblast politik nakládání s odpady. Potřebné odborné znalosti o přístupu životního cyklu a hodnocení poskytuje zvláštní platforma při Společném výzkumném středisku. Komise spolupracuje také s Eurostatem, Evropskou agenturou pro životní prostředí a mezinárodními organizacemi. Při Eurostatu je zřízeno Středisko pro údaje o odpadech, které funguje jako centrální místo sdružující informace o odpadech. Evropská agentura pro životní prostředí s podporou svého tematického střediska pravidelně zveřejňuje informace o vývoji v oblasti odpadu a jeho recyklaci.

Ke zlepšení kvality podávání zpráv na úrovni jednotlivých států se v roce 2010 Komise zaměřila na směrnici o vozidlech s ukončenou životností 13. Podobné činnosti zaměřené na povinnosti podávání zpráv podle jiných právních předpisů o odpadech mohou být prováděny i v budoucnu.

Rozvoj norem pro recyklaci

Strategie navrhuje několik opatření stanovujících minimální normy Evropské unie pro činnosti v oblasti recyklace, aby bylo zajištěno správné fungování vnitřního trhu recyklace a došlo k rozšíření dobré praxe v rámci celé Evropské unie, a to zejména u produktů získaných z biologického odpadu.

V roce 2006 byl vydán referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro zpracování odpadu 14. Návrh směrnice o průmyslových emisích 15 z roku 2007 podaný Komisí obsahuje podrobné specifikace pro povolování zařízení na zpracování odpadu.

Komise začala vytvářet kritéria, kdy odpad po svém využití přestává být odpadem, přičemž nejdříve se zabývá ocelovým a hliníkovým šrotem a následovat bude měď, sklo, papír a kompost.

Další rozpracování politiky Evropské unie v oblasti recyklování

Od roku 2005 nové či revidované cíle sběru a recyklace na úrovni EU dále podpořily vnitřní trh pro recyklaci.

Cíle opětovného použití, recyklace a využití odpadu z 85 % stanovené směrnicí o vozidlech s ukončenou životností, které jsou doplněny požadavky na navrhované předpisy upravující recyklovatelnost a opětovnou použitelnost vozidel uváděných na trh 16, byly v roce 2006 přezkoumány a jejich náročná úroveň byla zachována. Směrnice o bateriích schválená v roce 2006 obsahuje cíle sběru a recyklace pro všechny druhy baterií.

Revidovaná směrnice o odpadech v roce 2008 představila cíl recyklovat 50 % komunálního odpadu zahrnujícího alespoň papír, kovy, plasty a sklo a cíl recyklovat 70 % stavebního a demoličního odpadu (obou by mělo být dosaženo do roku 2020). Ve stejném roce Komise navrhla revidovat cíle sběru a recyklace odpadu z elektronických zařízení včetně cíle pro opětovné použití.

Uplatnění cílů směrnice o skládkách odpadů 17 pomohlo podpořit využívání zdrojů z odpadu postupným zákazem skládkování některých odpadů: do roku 2006 (nebo o 4 roky později pro některé členské státy s odchylkou) musel být objem skládkovaného biologicky rozložitelného odpadu snížen na 75 % úrovně z roku 1995 a na 50% úroveň do roku 2009. Nakládání s biologickým odpadem v EU stále nevyužívá svůj celý potenciál. Z tohoto důvodu sdělení z roku 2010 o nakládání s biologickým odpadem v EU 18 navrhuje další činnosti, a to zejména vytvoření pokynů k předcházení vzniku biologického odpadu a k uplatňování přístupu životního cyklu v oblasti nakládání s biologickými odpady. Byla zahájena studie, která má podrobněji analyzovat možnost stanovení cílů sběru a/nebo recyklace biologického odpadu v Evropské unii. Mezi další iniciativy patří stanovení norem pro kompostování prostřednictvím kritérií, která určí, kdy odpady přestávají být odpady, a standardů kvality pro využití kompostu na půdě prostřednictvím revize směrnice o kalech z čistíren odpadních vod 19.

3. Pokrok při realizaci dlouhodobých cílů

Jedním z hlavních očekávaných výsledků strategie bylo, aby se Evropská unie stala recyklační společností, která se snaží předcházet vzniku odpadů a využívá odpady jako zdroje. Více recyklace a lepší recyklace, méně odpadů na skládky, více kompostu a využívání energie z odpadu tyto cíle měly zajistit významné environmentální, hospodářské a společenské výhody. V této části se posuzuje pokrok učiněný při dosahování těchto dlouhodobých cílů strategie.

Ve většině členských států má vznik odpadů podle všeho vzestupnou tendenci nebo se v nejlepším případě stabilizuje. V důsledku významného snížení ve čtyřech členských státech se však mezi roky 2006 a 2008 celkové roční množství odpadu vyprodukovaného v 27 členských státech Evropské unie snížilo o 10 %. Je třeba provést dodatečnou analýzu, která by ověřila, do jaké míry jsou tato snížení důsledkem hospodářské krize, upravených metod vykazování údajů a/nebo pokroku v předcházení vzniku odpadů. Objem vyprodukovaného pevného komunálního odpadu (7 % celkové produkce odpadu) se v současnosti ve 27 členských zemích EU stabilizoval na úrovni kolem 524 kg na obyvatele ročně (2008). Dochází zde k relativnímu oddělení vzniku odpadů od spotřeby (která se mezi lety 1999 a 2007 zvýšila o 16,3 %). Mezi členskými státy existují velké rozdíly od 400 až po 800 kg na obyvatele. To je třeba srovnat se 750 kg v USA a 400 kg v Japonsku.

A ačkoliv v předcházení vzniku odpadu z kvantitativního hlediska bylo dosaženo pouze omezeného hmatatelného pokroku, určitých výsledků bylo dosaženo v předcházení vzniku odpadu z kvalitativního hlediska. Např. uplatnění zákazu látek podle směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních od roku 2006 snížilo objem potenciálně škodlivých látek obsažených v elektronických zařízeních prodávaných na trhu EU o asi 110 000 tun ročně.

Ve 12 zemích Evropské unie se i nadále snižuje objem vyprodukovaného nebezpečného odpadu (3 % z celkového množství odpadu), a to zejména díky zavedení čistých technologií a uzavírání dolů, ačkoli na úrovni 27 zemí Evropské unie lze nadále pozorovat meziroční zvýšení o 0,5 %. V tomto případě rovněž dochází k relativnímu oddělení od růstu HDP.

Tvorba odpadu z výroby (12 % z celkového množství odpadu) se mezi roky 2004 a 2006 snížila o 5,4 %. Objem odpadu z těžební činnosti (25 % z celkového množství odpadu) se v průběhu stejného období snížil o 14 %. Tento stav je pravděpodobně důsledkem opatření ke zvýšení účinnosti v oblasti průmyslu nebo je výsledkem hospodářských změn v rámci EU, které znamenají přesun od průmyslových činností, jako jsou výroba či těžba k odvětví služeb. Ve stejném období se objem odpadu vyprodukovaný ostatními hospodářskými sektory (službami) zvýšil o 6,2 %.

V několika oblastech jsou trhy pro opětovné použití odpadu podporovány orgány veřejné správy. Směrnice o odpadech zavádí jasnou definici "opětovného použití“ a návrh přepracované směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních stanoví nové cíle pro opětovné použití. Díky tomu by měly být v následujících letech k dispozici potřebné údaje. Opětovné použití odpadu navíc přináší i další výhody, např. vytváření pracovních míst, snížení nadměrné spotřeby a nabídku použitých výrobků za dostupné ceny.

Zatímco se míry recyklace mezi jednotlivými druhy odpadů liší, celkově se míra recyklace odpadu v EU zvýšila. V roce 2008 byla odhadovaná míra recyklace odpadu 38 %, což ve srovnání s rokem 2005 představuje zlepšení o 5 % a ve srovnání s rokem 1995 o 18 %. V roce 2008 bylo 40 % komunálního odpadu

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...