dnes je 19.5.2024

Input:

Novela zákona o emisním obchodování 2020

28.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.7
Novela zákona o emisním obchodování 2020

JUDr. Pavla Bejčková, Ph.D

Dne 3. ledna 2020 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 1/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Část novelizačních bodů tohoto zákona nabyla účinnosti dnem vyhlášení, tj. 3. ledna 2020, ostatní ustanovení mají odloženu účinnost k 1. lednu 2021.

Primárním cílem novely zákona o emisním obchodování je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814.

Tzv. systém emisního obchodování (European Union Emissions Trading Scheme, "EU ETS") funguje od roku 2005. Cílem EU ETS je snížení emisí skleníkových plynů v rámci některých průmyslových odvětví v EU nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Od ledna 2021 bude probíhat tzv. čtvrté obchodovací období (2021-2030). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 zakotvila pro čtvrté obchodovací období počínající od ledna 2021 komplexní reformu systému EU ETS, jejímž hlavním cílem je dosáhnout do roku 2030 snížení celkových emisí skleníkových plynů EU o minimálně 40 % oproti roku 1990, resp. o 43 % oproti roku 2005 v případě emisí skleníkových plynů v odvětvích zahrnutých do systému obchodování s povolenkami.

V posledních letech došlo k významném nárůstu ceny emisních povolenek, která se v současné době pohybuje kolem 25 eur za tunu emisí, přičemž se očekává její další růst. Cena povolenky vzrostla během roku 2018 o téměř 400 % (z 6 euro na 24 euro).

Reforma EU ETS provedená směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 přináší tyto změny:

  • Řeší přebytek povolenek na trhu a zefektivňuje systém EU ETS tak, aby skrze cenu povolenky motivovala průmysl k investicím do nízkouhlíkových technologií. Prostřednictvím tzv. rezervy tržní stability, která funguje již od roku 2019, se urychluje každoroční snižování celkového množství emisních povolenek v EU ETS (tzv. lineární redukční koeficient se zvedá z 1,74 % na 2,2 %).

  • Upravuje způsob určení podílu povolenek, které jsou draženy a které jsou bezplatně přidělovány.

  • Nově rámcově upravuje pravidla pro bezplatné přidělení povolenek (konkrétní pravidla pro přidělování jsou nicméně obsažena v prováděcích aktech Komise - nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES):

    1. průmyslovým odvětvím, u nichž je největší riziko přemístění výroby do zemí mimo EU v důsledku ceny emisních povolenek (tzv. riziko úniku uhlíku) budou povolenky alokovány i nadále ze 100 % zdarma,
    2. pro dálkové vytápění to bude 30 % povolenek zdarma,
    3. neohroženým odvětvím klesne bezplatná alokace na nulu v roce 2030.
  • Vytváří nové finanční mechanismy, kterými budou moci členské státy podporovat investice do modernizace energetiky a do čistých technologií:

    1. zřízení modernizačního fondu, který má pomoci modernizovat energetické soustavy v chudších členských státech EU; je určen pro 10 členských států EU, které mají HDP nižší než je 60 % průměru EU; patří sem i ČR; finance do fondu budou získány z dražeb povolenek v rámci celé EU ETS, tedy většina prostředků přijde od ostatních členských států; alespoň 70 % prostředků má být využito na financování rozvoje obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor, skladování energie, centrálního zásobování teplem, distribuci elektřiny, přemísťování pracovníků na nová pracovní místa či jejich rekvalifikaci v uhelných regionech,
    2. zřízení inovačního fondu, který má podpořit inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zachytávání a geologického ukládání CO2.
  • Členské státy mohou za určitých podmínek využít několik výjimek za účelem podpory modernizace odvětví energetiky či snížení rizik úniku uhlíku.

Uvedené změny, které přinesla směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 implementuje do české legislativy novela zákona provedená zákonem č. 1/2020 Sb.

Hlavní změny, které novela zákona o emisním obchodování přináší:

Modernizační fond (§ 12)

  • Jako nový finanční nástroj na podporu investic do projektů rozvíjejících obnovitelné zdroje energie, zvyšujících energetickou účinnost a snižujících emise skleníkových plynů se zřizuje (nový čl. 10d směrnice 2003/87/ES) tzv. modernizační fond (§ 12 zákona č. 383/2012 Sb.). Finanční prostředky určené do tohoto fondu budou pocházet z dražeb povolenek – od roku 2021 budou 2 % povolenek v celé EU ETS dražena s tím, že výnos z dražeb poputuje do modernizačního fondu. Příjemci prostředků z modernizačního fondu budou členské státy, jejichž HDP na obyvatele v tržních cenách nepřesahoval v roce 2013 60 % průměru EU. Seznam těchto států a jejich jednotlivé procentní podíly na finančních prostředcích z modernizačního fondu jsou určeny v nové příloze IIb směrnice 2003/87/ES. Mezi tyto státy spadá i ČR. O vyplacení těchto podílů bude rozhodovat Evropská komise.

  • Očekává se, že prostředky pro Českou republiku v tomto fondu v období 2021 až 2030 by mohly být více než 100 miliard korun, nicméně to závisí na ceně povolenky.

  • Obecně jde o finance určené na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE), zlepšení energetické účinnosti a modernizaci energetických soustav, a to jak v rámci sektoru EU ETS, tak oblastí, které pod EU ETS nespadají. Polovina prostředků z tohoto fondu je nicméně přednostně určena pro výrobce elektřiny zahrnuté v systému EU ETS. Příjemci prostředků mohou být nejen průmyslové podniky, ale také obce.

  • Prostředky v modernizačním fondu budou příjmem Státního fondu životního prostředí a způsob jejich využití se bude řídit podrobnými pravidly stanovenými prováděcími akty Evropské unie. Po vyhlášení výzvy se bude proces posouzení konkrétních žádostí řídit zákonem č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní investiční projekt musí být před vnitrostátním schválením nejprve předložen Evropské investiční bance a případně, pokud se bude jednat o neprioritní projekt, investičnímu výboru modernizačního fondu. O poskytování prostředků bude rozhodovat ministr životního prostředí.

  • Při posuzování projektů budou zvýhodněny projekty realizované v regionech postižených útlumem těžby uhlí.

  • Prostřednictvím modernizačního fondu budou využity rovněž povolenky podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES a polovina povolenek uvedených v čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2003/87/ES. Povolenky podle čl. 10c směrnice 2003/87/ES budou přednostně využity v rámci modernizačního fondu na investiční podporu projektů snižování emisí, zvyšování energetické účinnosti a rozvoje OZE provozovatelů zařízení spadajících do EU ETS – výrobců elektřiny. To znamená, že při vypisování výzev pro předkládání projektů bude odpovídající část vyčleněna pro podporu projektů v zařízeních na výrobu elektřiny, takže tyto projekty nebudou v soutěžním řízení soutěžit s žadateli mimo tento segment. Pouze pokud nebudou způsobilé projekty schopné vyčerpat všechny disponibilní prostředky, využijí se prostředky na podporu projektů ostatních žadatelů.

  • Z modernizačního fondu se podpoří jak projekty, u kterých EIB potvrdí soulad s odst. 2 čl. 10d směrnice 2008/87/ES (tzv. prioritní projekty), tak i projekty, u kterých o podpoře rozhodne investiční výbor podle odst. 7 čl. 10d směrnice 2003/87/ES (neprioritní), přičemž alespoň 70 % finančních prostředků se použije na podporu prioritních projektů.

Výjimka z účasti na systému obchodování (§ 6a)

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 umožňuje členským státům využít některých výjimek (tzv. opt-out). ČR této možnosti využívá a novelou zákona (§ 6a zákona č. 383/2012 Sb.) se proto ze systému emisního obchodování vyjímají malá zařízení s emisemi do 2,5 tisíce tun CO2 za rok a zařízení, která slouží jako záložní jednotka s provozem nejvýše 300 hodin ročně (transpozice nového čl. 27a směrnice 2003/87/ES).

  • Tato zařízení představují přibližně 18 % celkového počtu zařízení v ČR a přitom jen sedm setin procenta všech emisí v rámci systému EU ETS v ČR. Těmto provozovatelům se tak sníží finanční i administrativní zatížení, které pro ně zapojení do emisního obchodování dosud znamenalo. Výjimka se dotýká asi 60 provozovatelů, kteří byli dosud účastníky EU ETS.

  • Výjimku ze systému emisního obchodování uděluje provozovatelům na základě žádosti Ministerstvo životního prostředí, a to pro pětileté období, pokud každoročně během 3 kalendářních let předcházejících podání žádosti splnili zákonem stanovené podmínky (tj. výše uvedený limit ročních emisí nebo provozních hodin).

  • Pro pětileté období začínající rokem 2021 se žádost o udělení výjimky podává do 30 dnů ode dne vyhlášení zákona (tj. do 3. února 2019) a splnění

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...