Příloha č. 10 k zákonu o ochraně ovzduší - změny od 1. 1. 2020

13.1.12

Příloha č. 10 k zákonu o ochraně ovzduší – změny od 1. 1. 2020

JUDr. Pavla Bejčková, Ph.D.

Novelou zákona o ochraně ovzduší provedenou zákonem č. 369/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, došlo také k úpravě přílohy č. 10 k zákonu o ochraně ovzduší, která stanoví minimální emisní požadavky na spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším pro účely uvádění výrobků na trh.

Podle § 16 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším, které jsou v České republice uváděny na trh, musejí splňovat minimální emisní parametry stanovené v příloze č. 10 k zákonu. Splnění emisních požadavků podle přílohy č. 10 je osoba uvádějící zdroj na trh povinna prokázat certifikátem podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. S výjimkou části III. přílohy č. 10 se veškeré požadavky této přílohy týkají spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším, které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění.

Do znění přílohy č. 10 bylo zásadně zasaženo novelou zákona o ochraně ovzduší provedenou zákonem č. 369/2016 Sb. Tato změna reflektovala vydání prováděcích nařízení ke směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2009/125/ES ze dne 21. 10. 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. Jedná se o nařízení, která stanoví požadavky na tzv. ekodesign kotlů na zemní plyn a kotlů na tuhá paliva. Tato nařízení jsou přímo použitelná, tzn. přímo závazná pro osoby, které uvádějí kotle na trh bez nutnosti úpravy v zákoně o ochraně ovzduší. Požadavky české úpravy navíc ani nesmějí jít nad rámec požadavků v nařízení EU. Účinnost příslušných částí přílohy č. 10 byla proto omezena daty vstupů v platnost těchto nařízení.

 NahoruPožadavky na kotle na pevná paliva od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017

Část I. přílohy č. 10 obsahuje požadavky na spalovací stacionární zdroje na pevná paliva a spalovací stacionární zdroje na kapalná nebo plynná paliva. Požadavky stanovené v části I. platily do 31. 12. 2017. To znamená, že kotle uváděné na trh od 1. ledna 2014 do konce roku 2017 musely plnit emisní požadavky stanovené v části I. přílohy č. 10.

 NahoruPožadavky na kotle na pevná paliva od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019

Od ledna 2020 se použijí požadavky nařízení o ekodesignu kotlů na pevná paliva. V části II. přílohy č. 10 jsou pod bodem 1 stanoveny požadavky na spalovací stacionární zdroje na pevná paliva, které musejí splnit kotle uváděné na trh v ČR v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019. Na trh tak je možné uvádět pouze kotle na pevná paliva minimálně 4. emisní třídy podle…