dnes je 19.5.2024

Input:

Stavební povolení k vodním dílům

7.10.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.7.6.2 Stavební povolení k vodním dílům

Mgr. Veronika Vytejčková

Základním a nejčastějším správním aktem nezbytným pro realizaci, změnu, zrušení či odstranění většiny vodních děl je stavební povolení (a contrario srov. postup ohlašování podle § 15a VODZ pro vybraná vodní díla; viz související texty).

K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba (stavební) povolení vodoprávního úřadu jakožto speciálního stavebního úřadu; viz § 15 odst. 1 písm. d) SZ. Povolujícím vodoprávním úřadem bude zpravidla místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 106 odst. 1). K prvoinstanční působnosti krajských úřadů jako speciálních stavebních úřadů srov. § 107 odst. 1 písm. u) a x) VODZ.

Většina vodních děl je realizována za účelem nakládání s vodami a je s ním bytostně spojena. Vodní zákon tuto skutečnost reflektuje v § 15 odst. 1 (a § 9 odst. 5), když zakotvuje institut společného řízení, a stanoví, že stavební povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k nakládání s vodami povolovanému podle § 8, může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně vodního díla. Ustanovení § 9 odst. 5 poté doplňkově k 15 odst. 1 stanoví, že povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je možné vydat jen současně se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu ve společném řízení, pokud se nejedná o vodní dílo již existující nebo povolené. V případě vydávání povolení k nakládání s vodami současně s povolením k provedení vodního díla se výroky těchto povolení vzájemně podmiňují; pokud by byla odvoláním napadena obě tato rozhodnutí, provede se nejdříve odvolací řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení, jehož předmětem je stavební povolení k provedení vodního díla, se přerušuje do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí odvolacího správního orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami.

Z institutu společného řízení podle § 9 odst. 5 VODZ jsou z logiky věci vyloučena vodní díla již (legálně) existující a povolená, kdy bude zpravidla docházet pouze k nahrazení (podání žádosti) o změnu stávajícího povolení k nakládání s vodami či o povolení k nakládání nové. Zde není pro vedení společného řízení žádné opodstatnění.

Další výjimku z požadavku na vedení společného řízení představují případy, kdy je povolení k nakládání s vodami podle § 8 nahrazeno integrovaným povolením (viz § 126 odst. 5). V těchto případech se stavební povolení k provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci – společné řízení se nevede – a práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci (integrovaného povolení). Stavební i integrované povolení je tedy možné vydat v samostatně vedených řízeních s tím, že stavební povolení nabude právní moci nejdříve současně s povolením integrovaným.

Vodní zákon dále výslovně zakotvuje (§ 15 odst. 2 SZ), že stavební povolení ani ohlášení [a tedy zřejmě ani rozhodnutí o umístění stavby; k územnímu souhlasu srov. § 96 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 103 odst. 1 písm. a) a § 79 odst. 2 písm. s) SZ] nevyžadují stavební úpravy (srov. § 2 odst. 5 písm. c) SZ) vodovodů a kanalizací (§ 55 odst. 1 písm. c) VODZ), pokud při nich nedojde ke změně trasy, a to ani v horizontálním, ani ve vertikálním smyslu. Nejčastěji se v tomto případě bude jednat o výměnu dosavadního vodovodního řadu / kanalizační stoky za nové (omezením postupu podle tohoto ustanovení nemusí zřejmě být ani odlišné parametry či materiál apod., bude-li se stále jednat o stavební úpravu ve výše uvedeném smyslu; na to lze usuzovat např. z projektové dokumentace, bude-li k dispozici). (Horáček, Z. Král, M. Strnad, Z. Vytejčková, V. Vodní zákon s podrobným komentářem po velké novele stavebního zákona. SONDY, s.r.o. Praha. 2013. ISBN 978-80-86846-48-8)

Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit; stanovené povinnosti musí být v souladu s vodním zákonem.

Vodoprávní úřad dále může ve stavebním povolení uložit předložení provozního řádu vodního díla nejpozději (tedy i dříve) spolu s oznámením záměru

Partneři



Nahrávám...
Nahrávám...