7.7.3 Užívání povrchových vod k plavbě
Mgr. Veronika Vytejčková
K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu (§ 7 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb.). Jedná se tedy o typ obecného nakládání s povrchovými vodami, který je však spojen s určitými zákonnými omezeními a zákazy. Působnost ústředního vodoprávního úřadu (§ 108) vykonává ve vztahu k plavbě Ministerstvo dopravy. Podrobné, zejména technické podmínky pro provozování plavby po vnitrozemských vodních cestách obsahuje zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. Tento zákon definuje v § 2 písm. a)vodní cestu jako vodní tok nebo jiný útvar povrchové vody, na kterém lze provozovat plavidla. Tato definice přímo odkazuje do zákona o vodách. Zákonem jsou definovány i součásti vodní cesty, kterými se rozumí vodní díla a ostatní stavby a zařízení, které jsou uvedeny v příloze č. 1 (např. opevnění břehů, plavební mosty, plavební tunely a lodní propustě, vodočty a výstražná zařízení, jezy a ostatní vzdouvací zařízení, plavební komory, lodní zdvihadla (svislá nebo šikmá) včetně rejd a úsporných komor, přístavní bazény, břehové úpravy, nábřežní zdi a vyvazovací zařízení přístavů, vyvazovací a vodící zařízení (kotevní bóje, dalby, záchytné kůly, dopravní majáky, svodidla a odrazné trámy), speciální servisní zařízení určené k zásobování lodí pohonnými hmotami a odčerpáváním odpadních vod z plavidel). Z hlediska dalšího výkladu je důležité dělení vnitrozemských vodních cest, které je v § 3 provedeno s ohledem na jejich dopravní význam. Základní rozdělení je na vodní cesty sledované a nesledované. Vodní cesty sledované se dále dělí na vodní cesty dopravně významné (seznam tvoří přílohu č. 2, zákona o vnitrozemské plavbě) a na vodní cesty účelové (jejich výčet je součástí vyhlášky č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí. Vodní cesty dopravně významné se ještě dále dělí na využívané a využitelné.
I když v obecné rovině není třeba k užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné pro provoz plavidel povolení, s ohledem na to, že se stále jedná o nakládání s vodami, je nutné při plavbě respektovat i povinnosti uložené vodním zákonem v § 5 VODZ. Podrobná právní úprava podmínek, za kterých je možné vnitrozemskou plavbu v České republice provozovat je součástí zákona o vnitrozemské plavbě a jeho prováděcích právních předpisů. Povrchová voda, která je odebírána pro provoz plavidel se používá pro chlazení pohonného zařízení plavidla, dále pro jeho zásobení užitkovou vodou a také k hašení v případě požáru na plavidle (k tomu vyhláška č. 223/1995 Sb.)
Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat a jsou povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek - např. pohonných hmot, mazadel, prostředků na čištění plavidel, nádních vod - z plavidel do vod povrchových. Obdobné povinnosti mají provozovatelé přístavů a speciálních lodí určených k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (dále jen “obslužní loď“), kteří jsou povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami a odstraňování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke znečišťování povrchových nebo podzemních vod. Jedná se o konkretizaci obecného zákazu vnosu závadných látek do vod upraveného v § 39 odst. 1 VODZ. Legislativní zkratka "obslužní…
