7.7.4.2 Změna a zrušení povolení k nakládání s vodami
Mgr. Veronika Vytejčková
Kterékoliv povolení k nakládání s vodami vydané podle § 8 VODZ může být za určitých podmínek změněno či zrušeno (§ 12). Ke změně nebo zrušení povolení může dojít jednak na základě žádosti oprávněného z povolení nebo v zákonem vymezených případech z moci úřední, tedy z vlastní iniciativy vodoprávního úřadu (§ 12 odst. 1). V některých případech je vodoprávní úřad dokonce povinen povolení k nakládání změnit či zrušit (§ 12 odst. 3).
Vodoprávní úřad může (tj. nemusí) z moci úřední povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit:
- nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo využívá-li jej pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2 roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu,
- byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci podle § 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů,
- při stanovení minimální hladiny podzemních vod, nebyla-li dosud stanovena, či při její změně.
Vodoprávní úřad povolení k nakládání s vodami (povinně) změní nebo zruší, a to i v řízení podle § 12 odst. 1 nebo 2 VODZ - tedy z moci úřední nebo na žádost - je-li to nezbytné:
- k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí (§ 24 a 26),
- ke splnění programů snížení znečištění povrchových vod (§ 34 odst. 2 a § 35 odst. 1),
- ke splnění programu snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (§ 39 odst. 3),
- pro zásobování pitnou vodou podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací.
Podnět ve smyslu § 42 SŘ k zahájení řízení z moci úřední může podat kdokoliv. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je vodoprávní úřad povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Požádá-li podatel o vyrozumění kdykoliv v průběhu uvedené lhůty, a to ať již písemně, nebo ústně, vodoprávní úřad jej vyrozumí ve zbývající části lhůty tak, aby podatel obdržel odpověď nejpozději do 30 dnů ode dne doručení podnětu.
Vodoprávní úřad není povinen odůvodňovat, proč neshledal důvod k zahájení řízení, podatele tedy může o nezahájení řízení informovat prostým sdělením. Podnět se neodkládá usnesením ani jiným procesně přezkoumatelným rozhodnutím.
Rozhodne-li se vodoprávní úřad - ať již na podnět, či z vlastní iniciativy - k zahájení řízení podle § 12 odst. 1 nebo 3 VODZ, může být jeho rozhodnutí prvním úkonem v řízení (viz § 115 odst. 10). Jinak je řízení zahájeno okamžikem oznámení jeho zahájení oprávněnému z dotčeného povolení k nakládání s vodami, popř. dle ustanovení § 46 odst. 1 SŘ. Zároveň je třeba, aby vodoprávní úřad v takovém případě o zahájení řízení (včetně vymezení předmětu řízení apod.) uvědomil i všechny ostatní jemu známé účastníky řízení (§ 47 SŘ).
Jak bylo uvedeno v úvodu této části, vodoprávní úřad může povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit na žádost oprávněného. Bylo-li povolení vydáno jiné osobě, musí žadatel doložit, že je oprávněným z tohoto povolení (§ 12 odst. 2 VODZ).
Řízení podle § 12 odst. 2 je ovládáno zásadou dispoziční, tzn. že předmět řízení (o kterém jediném se řízení může vést) určuje žadatel (oprávněný) podanou žádostí (požádá-li tak např. oprávněný o změnu doby platnosti povolení, nemůže být výsledkem řízení vydání nového povolení k nakládání s vodami, ale pouze změna povolení stávajícího, popř. zamítnutí žádosti apod.), event. i dalšími úkony v rámci probíhajícího vodoprávního řízení (srov. § 45 odst. 4 SŘ, popř. § 41 odst. 8 SŘ). (Horáček, Z. Král, M. Strnad, Z. Vytejčková, V. Vodní…
